lajknito

MUDr. Valoušek je vedoucí lékař v dárcovském centru Chodov, vyzpovídali jsme i jeho kolegu. Přiblíží ti informace ohledně darování především z lékařského či zdravotního hlediska.


Pane Valoušku, můžete nám přiblížit, co přesně krevní plazma je?

Krevní plasma je nažloutlá tekutina tvořící více než polovinu krve. Sama pak je tvořena převážně vodou s malým obsahem bílkovin, cukrů, tuků, minerálů a dalších stopových látek. Rozvádí po celém těle jednak červené krvinky, které ji zbarvují červeně, dále bílé krvinky a krevní destičky. Transportuje do celého těla např. živiny , hormony, koagulační faktory a jednoduše řečeno veškeré produkty látkové výměny.

K čemu se plazma používá?

Lidská krevní plasma se používá buď přímo v nemocnicích pro transfuze pacientům. Indikací jsou především velké krevní ztráty po úrazech či při náročných operacích a těžké popáleniny . V daleko větším množství se však plasma využívá jako farmaceutická surovina pro izolaci jednotlivých léčebných složek a hromadnou výrobu léků. Na těchto léčivech jsou závislé statisíce dětí i dospělých, hlavně s vrozenými poruchami krevní srážlivost.

Jaké jsou kritéria pro odběr plasmy?

Kriterií pro přijetí vhodného dárce je mnoho, ale ta základní „laická“ jsou následující: 

  • věk 18 až 60 let

  • váha 50 až 150 kg

  • schopnost komunikace s personálem

  • schopnost samostatně vyplnit potřebné dotazníky

  • vyhovující celkový zdravotní stav a aktuální tělesná i psychická kondice

Vše ostatní posuzuje individuálně odběrový lékař a podmínkou jsou negativní výsledky laboratorních vstupních testů. Prodělání těžkých infekčních žloutenek, maligních a chronických nemocí darování plasmy neumožňuje.

Jak často se může darovat plasma?

V České republice je možno plasmu darovat 1 krát v intervalu 14 dnů, což je teoreticky maximálně 26 odběrů ročně. Je to jedno z nejpřísnějších kriterií, většina evropských států i státy severní Ameriky umožňuje daleko vyšší frekvenci odběrů, aniž by se prokázaly jakékoliv škodlivé účinky. 

Je to zátěž pro tělo, darovat plasmu? Není to nebezpečné?

Darování plasmy je při dodržování všech doporučení a pokynů personálu relativně velmi bezpečné a nijak organismus nezatěžuje. Obvykle již druhý den může dárce vykonávat všechny své pracovní i sportovní aktivity bez omezení. Nejpozději do 48 hodin jsou i všechny laboratorní hodnoty zcela kompenzovány. Důležité je ihned po odběru a až několik následných hodin šetřit odběrovou končetinu, aby nevznikaly podkožní hematomy.

Nechybí dárci darovaná plazma?

Odebraná plasma dárci nechybí, protože pokud je dle pokynů dostatečně hydratovaný , přesunují se poměrně rychle reservní tělní tekutiny do cév. Kolaps krevního tlaku tak nehrozí. Navíc na závěr odběru kompenzujeme odebrané množství plasmy podáním předehřátého fyziologického roztoku. Kromě vody je odebraný obsah ostatních složek plasmy při jednom odběru zanedbatelný. Při pravidelném dlouhodobém darování je hladina krevních bílkovin v plasmě pravidelně kontrolována. 

Náleží dárci nějaká odměna za odběr?

Za plasmu samotnou se v žádném případě neplatí. Dárce má pouze nárok na kompenzaci nákladů za dopravu a času spojeného s cestami a odběrem. Obvykle se vyplácí až 550 Kč, maximální výše takové náhrady je dle české legislativy stanovena částkou 5% z minimální mzdy.

Může dárce plasmy darovat i krev? Jaký je rozdíl mezi darováním krve a plasmy?

Ano, dárcovství plasmy i plné krve se vůbec nevylučuje. Naopak, darování krve vzácných skupin je i našim plasmaferetickým centrem podporováno. V případě kombinovaného darování je pouze nutné pohlídat inetrvaly. Po odběru plasmy je možno plnou krev darovat již za 48 hodin, což potvrzuje minimální zátěž odběrem plasmy. V případě opačném, po darování krve, je nutná přestávka delší – 4 týdny. Plasma se v centrech odebírá pomocí přístroje tzv. separátoru, krvinky se v cyklech vracejí a celý odběr trvá až 1 hodinu. Plná krev se daruje klasickým odebíráním do vaku, odběr je poměrně rychlý a zátěž hlavně z odběru červených krvinek je vyšší.

Jak je to s cizinci, můžou třeba slovenští studenti vysokých škol darovat?

Studenti, i ze Slovenska a z dalších okolních zemí, se mohou stát dárci plasmy. Předpokladem je dlouhodobý pobyt v Praze či okolí. Dále je nutné mít fungující adresu pro doručování korespondence, platné identifikační doklady s fotkou a zdravotní pojištění.

 

 

Doplnění otázek nám poskytl i kmenový lékař z Dárcovského centra Chodov.

Pane doktore, jak se vám pracuje v Dárcovském centru?

V Dárcovském centru pracuji již téměř pět let a práce mi připadá stále zajímavá. Ráda komunikuji s lidmi, což je zde hlavní pracovní náplní. Denně se setkávám s mnoha lidmi a jejich osudy, mohu s nimi v klidu probrat jejich zdravotní a často i osobní problematiku, což lékaři v nemocnici není tak často umožněno. Pracuji ve velmi příjemném a moderním prostředí v přátelském kolektivu lékařů a zdravotních sestřiček.

Co musí zájemce o darování splnit z lékařského hlediska, aby mohl darovat plasmu?

Zájemce musí být zdráv, splňovat laboratorní kritéria – normální krevní obraz a negativní vyšetření virových onemocnění (např. HIV, žloutenky), nemít strach z jehly a odběrů krve a mít vhodnou žílu v loketní jamce. Běžné alergie nebo astma v v klidové fázi nejsou problémem.

S jakými nejčastějšími důvody pro vyloučení z dárcovství se setkáváte?

Nejčastější důvody pro trvalé vyloučení z dárcovství jsou například nedostatečná váha (pod 50kg), špatné – nevhodné žíly, chronické nemoci oběhového systému-např.srdeční vady, epilepsie i v minulosti, vážný úraz hlavy s bezvědomím v minulosti, závažné alergické reakce, pozitivní výsledek testovaných virových onemocnění, trvalé užívání některých léků. Z dočasných důvodů to je nejčastěji čerstvě provedená tetováž a piercing, nedávno prodělaná onemocnění typu inf. mononukleosa, boreliosa, stav po zánětu močových cest, ledvin, stav po jakékoli operaci. Dárce nesmí přijít na odběr s oparem.

Proč nemohu hned po provedení piercingu a tetování darovat krevní plasmu?

Při piercingu a tetování je teoreticky možný přenos HIV infekce a infekce virem hepatitid. Tyto nemoci mají delší inkubační dobu, až 6 měsíců, dokonce existuje tzv. epidemiologické okno, kdy je člověk již nakažen, ale testy stále vykazují negativitu. Proto z důvodu absolutní bezpečnosti přípravků z plasmy je nutno dodržet šestiměsíční pauzu. Totéž platí i v případě operace s celkovou anestezií. 

Stává se často, že je dárci při odběru špatně?

Nevolnost a pocit na omdlení vzniká většinou při příliš nízkém krevním tlaku v průběhu odběru. Stává se to odhadem v 1 – 2% odběrů, to je při více než 300 odběrech za den do 5 lidí denně. Většinou se jedná o nezávažný stav, který se upraví během několika málo minut. Dárce se sklopí do polohy vleže, odběr se ukončí, jsou podány tekutiny. Toto riziko je možné minimalizovat důsledným příjmem tekutin a jídla před odběrem, dostatečným spánkem. Také není zcela vhodné přijít darovat krevní plasmu ve stresu těsně před a po zkouškách.

 

 

Děkujeme oběma doktorům za poskytnutí rozhovoru! Přečtěte si také další rozhovory se sestřičkou (průběh odběru...) či s dárci krevní plazmy.

 

 

ROZHOVOR SE SESTŘIČKOU najdeš ZDE >

ROZHOVOR S DÁRCI najdeš ZDE >