lajknito

„Právě končíme interaktivní přednášku s naším americkým profesorem a ptám se Nicka, se kterým bydlím na kolejích, jestli nepojedeme na výlet do Amsterdamu, když máme jako studenti veškerou dopravu v Holandsku zdarma. Po chvíli přemlouvání dalších spolužáků z Německa, Francie a Slovenska vyrážíme všichni společně vlakem, za který skutečně nezaplatíme ani jeden euro cent. 


Stále mám problém tomu uvěřit. Studuju v zemi, kde mám jako student vnitrostátní a veřejnou dopravu zdarma. Naše VŠ v holandském Venlo je kousek u německých hranic, ale za necelé dvě hoďky jsme už v srdci Holandska, v „Amstru.“ Jsme po ranní cestě trochu zmožení a tak dáme kafíčko v místním stylovém coffeeshopu. Holanďané-Oranjes si dopoledne a svou snídani viditelně užívají, ať už u kávy diskutují nebo právě kouří cokoliv, co lze ubalit. Je tu fakt příjemná atmoška. Přes den si unavíme tělo prohlídkou města a odpoledne už bolavé nohy masírujeme několika místními značkami piva. Pivo chutná a překvapivě po něm nebolí hlava. Amsterdam nikdy nespí… a my se jen neradi pozdě v noci vracíme vlakem zpět do našeho univerzitního Kampusu. O víkendu máme brigádu. Už teď ale plánujeme další podobné výlety.“

TOP 100

Vleklé tahanice o podobě financování českých vysokých škol se jeví jako nekonečná story bez viditelného světla na konci tunelu. Existují ale i jiné alternativy jak studovat ZDARMA a zároveň mít jistotu špičkového vzdělání v celosvětové konkurenci. Holandské, dánské, britské nebo německé univerzity obsazují stabilně místa v první stovce univerzit světa, v žebříčcích, globálně hodnotících vysokoškolské instituce, české univerzity v TOP 100 nenajdeme.

 

Dánsko
  

„Česko dává na školství méně než 0,6 procenta HDP, většina vyspělých zemí dává dvakrát tolik. Jedna z předních polytechnických škol v Evropě, ETH v Curychu, má stejný rozpočet jako my – 1,3 miliardy. Jenže jde o švýcarské franky a u nás o koruny.“

 

Václav Havlíček (rektor pražské ČVUT) 

ABSOLVENT BAKALÁŘE V DÁNSKU DOSTANE NÁSTUPÁK 3000 EUR MĚSÍČNĚ

Studium je vedeno v angličtině, protože všichni Dánové včetně seniorů mluví plynně anglicky a chtějí se v angličtině vzdělávat. Součástí studia v Dánsku je bezprostřední navázání na praxi. V rámci malých oborových týmů studenti pracují na projektech, díky nimž lépe chápou, jak fungují skutečné firmy či organizace. Studenti sportovního managementu organizují městský maraton nebo se podílí na marketingu městského basketbalového klubu. Studenti cestovního ruchu spolu se svými životopisy odlétají na týdenní exkurzi do Spojených arabských emirátů, kde poznávají, jak fungují nejlepší hotely světa v této turisticky velmi atraktivní destinaci. Takový výlet je běžně organizován vysokou školou. Nutností pro absolvování bakaláře jsou 1-2 semestry placené stáže v zahraničních firmách. Vysoké školy samy nabízí seznamy firem, s nimiž dlouhodobě spolupracují. Díky stážím si absolventi snadno najdou práci buď v Dánsku či zahraničí. Absolvent bakalářského studia v Dánsku tak již má značné schopnosti a nástupní plat se proto pohybuje kolem 3000 EUR měsíčně!

 

studium v Dánsku 

Více o studiu v Dánsku a videa najdete na www.studujvdansku.cz

 

V Dánsku můžete při studiu VŠ legálně pracovat, přičemž obvykle se brigádní mzda pohybuje mezi 350-500 Kč za hodinu. Brigádu sehnat dá více času, musíte ukázat svou pracovitost a umět prohodit pár základních vět v dánštině. Kurzy dánštiny jsou nabízeny zdarma. Zpravidla však zahraniční studenti práci najdou od druhého semestru a přivydělávají si na svůj pobyt v Dánsku.

 

Podívejte se na webové stránky naší společnosti. Součástí jsou i video příběhy nadšených studentů: www.studujvdansku.cz. Rádi vám umožníme kontakt s těmito studenty, pokud si je sami nenajdete na facebooku.

 

V HOLANDSKU OD STÁTU JAKO STUDENT ROČNĚ DOSTANETE 150 000 KČ

V Nizozemí máte jako zahraniční student nárok na benefit ve výši 500 EUR měsíčně. Musíte splnit dvě podmínky. První je, že máte v Holandsku brigádu minimálně na 8 hodin týdně, to je 32 hodin měsíčně. Této podmínce v praxi vyhovět není těžké – brigády se vždy najdou. Druhou podmínkou je, že společný roční příjem vašich rodičů nepřesáhne 30 000 EUR (750 000 Kč). Pokud rodinný příjem přesáhne tuto hranici, podpora se sníží a vy dostanete přibližně 250 EUR. Jinými slovy, při hodinové mzdě v průměru 10 EUR a odpracovaných 32 hodinách, vyděláte na brigádě při studiu minimálně 320 EUR (8 000 Kč) a holandský stát vám k tomu přispěje ročně 6000 EUR (150 000 Kč). Váš měsíční příjem při studiu tak činí více jak 20 000 Kč a vy jste ve svých 20 letech finančně nezávislý na rodičích! Výše školného se může lišit, ale obvykle se platí kolem 1800 EUR (45 000 Kč) za školní rok podobně jak u řady českých soukromých VŠ. Jenže v Holandsku jste schopni hravě financovat školné z benefitů od státu, které pravidelně dostáváte. Řečeno na rovinu – v Holandsku studujete ZDARMA, rovněž ZDARMA máte veškerou holandskou pozemní, vnitrostátní a městskou dopravu a ještě vám za studium místní vláda platí!!! 

ZALOŽENÍ FIRMY PŘI STUDIU

Nizozemci byli po staletí velkými mořeplavci a rádi zakládali nové firmy po celém světě. Vám dnes při studiu v Holandsku nabídnou podobnou možnost. Takovým případem může být projekt tzv.“minicompany," což je firma se základním kapitálem 3000 EUR (75 000 Kč) založená skupinou studentů v druhém ročníku studia pod dohledem jejich profesorů. Učitelé, kteří sami pracují v různých společnostech a na vysoké škole učí vedle své práce pouze několik hodin týdně, dohlíží jako experti z oboru na celý tým, aby neudělal základní chyby a firma přežila první měsíce a roky své existence. Studenti v dalších semestrech vyjíždí na placené stáže do zahraničních firem a během těchto výjezdů se ještě více zdokonalují ve své budoucí specializaci a zároveň přináší cenné inovace do své company. Absolventi bakaláře odchází z univerzity, kde jim za 4 roky studia bakaláře nizozemská vláda vyplatila neuvěřitelných 600 000 Kč, strávili dva semestry - to je jeden rok studia - v zahraničních firmách na stáži, jeden semestr na jiné zahraniční univerzitě v programu ERASMUS a ještě mají podíl v existující firmě, která může mít roční obrat ve stovkách tisíc EUR. Běžný český vysokoškolák nebo čerstvý absolvent vysoké školy může o podobném způsobu vzdělávání jen snít.

 

Holandsko

PRO TY NEJNÁROČNĚJŠÍ – STUDIUM NĚCO STOJÍ

Láká vás studium ve Švýcarsku, Velké Británii, USA, Kanadě nebo Austrálii? Inspiruje vás tradice, kvalita a multikulturní prostředí? Za zaplacené školné v řádech stovek tisíc korun ročně zde dostanete zcela odlišný přístup ke studiu, než na který jste byli doposud zvyklí. Odměnou studia jakékoliv VŠ v zahraničí je fakt, že již po jednom roce mluvíte plynule některým ze světových jazyků. Jazykový pokrok je tak obrovský, že máte při návštěvě rodičů nebo skypování se svými kamarády problém mluvit vaším rodným jazykem. Tyto obtíže ke svému překvapení po prvním roce překonáte a začnete oba jazyky používat jako rovnocenné. 

KLASICKÉ PŘIJÍMAČKY MNOHDE NEEXISTUJÍ

Zahraniční vysoké školy chápou přijímací zkoušky spíše jako možnost dozvědět se více o kvalitách dotyčného studenta, k čemuž používají více komunikačních kanálů a nechápou přijímací zkoušky jako nucenou selekci. Kupříkladu některé VŠ v Dánsku se spokojí jen s esejí psanou v angličtině, třebas na téma „Facebook a já,“ a pak s krátkým SKYPE pohovorem mezi VŠ a studentem. V praxi tak můžete být na zahraniční VŠ přijati už v lednu nebo březnu a později jen dodat maturitní vysvědčení. Odpadá tak nepříjemné stresování se při čekání na výsledky přijímacích zkoušek v ČR nebo snaha o odvolání se proti výsledkům. Někteří studenti byli díky naší aktivitě přijati na zahraniční VŠ dokonce až během letních prázdnin!

 

Samostatnou kapitolou jsou zkoušky během studia. Na řadě VŠ v zahraničí neznají klasické známkování  - často se dává přednost slovnímu hodnocení před známkou, a studentovi pomáhají učitelé získat a budovat si motivací ke studiu. Třídy studentů každého oboru jsou menší, často jen o desítkách studentů a učitelé tak mají čas se všem individuálně věnovat. Učitelé se snaží s žáky seznámit jako s lidmi, protože spolu řeší v úzkém kruhu řadu projektů. Běžné je tak například oslovování učitele křestním jménem a tykání usnadňuje i angličtina.

 

Vysoké školy v České republice naproti tomu nabírají přemrštěné počty studentů prvních ročníků, aby na ně získali finanční podporu na studium od Ministerstva školství ČR, a pak klasickým známkováním provedly drsnou selekci a na konci prváku měly jen podíl všech přijatých. Přijímací zkoušky se na některých VŠ vůbec nekonají nebo jsou limity pro přijetí velmi benevolentní. Studenti jsou tak po dobu studia drženi ve stresu a z jejich studijního kroužku zbyde jen torzo.  Profesoři si před studenty udržují odstup a kromě konzultačních hodin se s nimi nesejdete.

ČEŠI VERSUS SLOVÁCI

Čeští studenti dlouho necítili potřebu studovat v zahraničí, protože důvěřovali vzdělávacímu systému v České republice. Nízká míra nezaměstnanosti v minulosti a důvěra v trh práce dokázaly zaměstnat všechny, i ty nezaměstnatelné absolventy. Slovenští studenti takovou důvěru neměli a po rozpadu společného státu v roce 1993 začali studovat v České republice a jejich počty zejména po roce 2000 začaly strmě stoupat. Řada slovenských studentů zjistila, že studium v Česku je bavilo, ale používali téměř identický jazyk, který není jazykem světovým. Logicky se tak objevili první, kteří vyrazili za vzděláním na „Západ.“ Dnes tak v západní Evropě studují několikanásobně vyšší počty slovenských studentů oproti studentům českým. To, že kvalita vzdělání určuje budoucí život, tak již na vlastní kůži úspěšně testují stovky slovenských a první desítky českých studentů, kteří po úspěšném ukončení studia pracují po celém světě, někteří z nich začali úspěšnou kariéru po návratu domů. Díky plynulé znalosti angličtiny, v níž v zahraničí obvykle studovali, a zahraničním stážím, se diametrálně liší od „výsledného produktu“ českého vysokého školství, kde vysoké školy ročně produkují tisíce absolventů, kteří buď studují daný obor a dopředu ví, že se mu nechtějí věnovat nebo nemají šanci najít si s daným vzděláním práci v oboru. Kvantita tak ubíjí kvalitu.

 

CO NA ZÁVĚR

Pokud končíte střední školu a nemáte před sebou naprosto jasnou představu, čím byste jednou chtěli být, jaká práce by vás naplňovala a zároveň dokázala uživit, kontaktujte nás a my dokážeme poradit. Někteří z vás již studujete VŠ a už nyní je vám jasné, že jste nevybrali dobře – i vám jste schopni pomoci a poradit – řešením může být přestup na zahraniční VŠ na úplně jiný obor. Nebo nyní zkrátka vůbec nezamýšlíte na VŠ odejít, protože se na studium necítíte. Řešením pro vás může být tzv. „Gap Year," což jsou programy, kdy středoškoláci a mladí lidé obecně například z Německa, Rakouska, Velké Británie nebo Holandska odjedou na rok pracovat do zahraničí a tam zkoumají, na kterou vysokou školu a kam si podají přihlášku. K lepšímu rozhodnutí o oblasti studia jim často pomůže inspirace pobytem a prací v zahraničí.

 

Rádi vám budeme asistovat při rozhodnutí, které má obrovský vliv na váš budoucí život. Rodiče vám svým názorem nebo volbou mohou pomoci, ale také uškodit – jste to vy, kdo bude daný obor studovat a nikoliv vaši rodiče. Vás by mělo a zaměstnavatele jednou bude zajímat nejen to, co jste studovali, ale jak jste studovali, jaké máte dovednosti, jazykové znalosti a zda jste flexibilní  - to je zda jste schopní cestovat nebo žít v zahraničí. Díky studiu v zahraničí budete mít vždy náskok.

 

Více o našich nejen studijních programech najdete na www.czech-us.cz

Informace o nás najdete také na Facebooku