Připravili jsme pro vás rozhovor se zpěvákem Martinem Chodúrem, který na první brigádě vydržel jen jeden den :-), a také nám prozradil, jak vypadaly začátky jeho pěvecké kariéry. Děkujeme Martine!
Na tu si vzpomínám přesně. Nastoupil jsem jako pomocník v jednom Ostravském hudebním obchodě. Měl jsem za úkol natřít okapy na střeše, rozmotat ocelové dráty atd... Vydržel jsem tam jeden den, dostal 400 kč, za které jsem si v tom samém obchodě koupil nějaké hudební CD a už jsem se tam neukázal.
Od mala jsem toužil být zpěvákem a žádná jiná možnost v podstatě nepřicházela v úvahu. Nepřipouštěl jsem si, že bych někdy nezpíval a živil se něčím jiným.
Překážky jsou vždycky. Okolí mi radilo, že se s hudbou neuživím. Na konzervatoři mi radili, že se zpěvem neuživím. V kapele mi radili, že se jinak než Rockem neuživím - ale já jsem vždycky dal hlavně na svou intuici a na to co jsem sám chtěl. Rodiče mě v hudbě sice podporovali (od tří let jsem chodil do místní základní umělecké školy, kde jsem vystřídal spoustu nástrojů), ale dle mého názoru si nikdy neuměli představit, že by pro mě hudba byla něco jiného než jen koníček. Člověk žije jen sám za sebe.
Co si pamatuju, tak jsem vždycky chtěl být zpěvákem. Doma jsem si neustále zpíval a snil o koncertních podiích.
Vystudoval jsem pět ročníků ostravské Janáčkovy konzervatoře - obor klarinet. Musím říct, že mi to přineslo mnoho. I když se věnuji převážně populární hudbě, je k nezaplacení znát logiku tzv."vážné" hudby a techniku hry na klarinet, který je dechovým nástrojem, tím pádem velmi podobný zpěvu.
Buďte sami sebou a dělejte to, co vás baví a naplňuje. Jen tak budete v životě šťastní a tím pádem i dobří v práci.
Nikdy jsem se nesnažil dělat to, co by potěšilo druhé, ale s čím by jsem zásadně nesouhlasil.
Líbí se článek? Jestli ano, budeme rádi za podporu formou Like na Facebooku viz níže. Děkujeme :)
Líbí se Vám článek? Sdílejte se svými přáteli
