Víte, jaký je rozdíl mezi kajakem a kanoí? Pokud ne, pojďte mrknout na zajímavý rozhovor s Patrikem Janečkem, rychlostním kajakářem, který nám přiblíží lodní sporty, vysvětlí, jak se liší veslaři od kanoistů a popíše, jestli je možné spojit školu, brigádu a vrcholový sport.
Ahoj, dělám rychlostní kanoistiku a jsem kajakář.
Závodí se na lodích. V rychlostní kanoistice existují dva typy lodí, kajak a kanoe. Na kajaku se sedí a pádluje dvoulistým pádlem, to znamená, že pádlo se ponořuje po obou stranách lodě. Na kanoi se klečí ve výpadu a pádluje jednolistým pádlem (je podobné těm, které se používají třeba na raftech) a pádluje se pouze na jedné straně lodi. Dalším rozdílem je to, že kajak má, na rozdíl od kanoe, kormidlo, takže je pro sportovce na kajaku výrazně jednodušší s lodí na vodě manipulovat.
Pravidla jsou jednoduchá: kdo je v cíli první, vyhrává. Počet závodníků na lodi je vždy jeden, dva nebo čtyři. Závodí se na tratích dlouhých 200m až několik desítek kilometrů.
Často si nás pletou s veslaři. Nazvat, byť jen omylem, rychlostního kanoistu veslařem, je v našem světě ten největší hřích. Mezi námi a veslaři je zásadní rozdíl, my jezdíme čelem vpřed, veslaři vzad. Veslařů může být na lodi podstatně víc. Na Priglu (brněnsky přehrada, pozn. redakce) běžně potkávám i osmiveslice. Může to vypadat, že mezi těmito sporty panuje rivalita, ale není tomu tak. Zejména v Brně máme k veslařům blízko, protože všichni patříme, společně s jachtaři, do TJ Lodní sporty Brno. Je to sport, ve kterém Česká republika posbírala mnoho úspěchů. Letos se na LOH v Paříži dařilo a kanoista Martin Fuksa i kajakář Josef Dostál přivezli zlato.
Každý rok se účastním několika Českých pohárů, kde závodím proti klukům z celé republiky. Letos jsem přivezl spoustu medailí a v tabulce za sezonu 2024 jsem na 5. místě z ročníku. Letos i loni jsem se zúčastnil mezinárodního závodu Olympijských nadějí, kde bylo mé nejlepší umístění 7. na kilometrové trati na deblkajaku.
V rychlostní kanoistice je určitě Olympiáda tím nejvyšším závodem. Pro mě je Olympiáda ještě hodně hodně daleko :D. Teď je mým hlavním cílem reprezentovat ČR na juniorském mistrovství Evropy, a proto se snažím tvrdě trénovat.
Chodím na sportovní gympl. Neřekl bych, že mě škola baví, ale naštěstí školu se sportem zvládám v pohodě a to určitě neplatí pro každého.
Když jsem byl menší, tak jsem jedno celé léto trávil sekáním naší zahrady a leštěním oken. U rodičů jsem si takhle vydělal pár peněz a utratil to za nějakou klukovinu. Opravdovou brigádu jsem nikdy neměl, protože v 15 letech, kdy už můžu někde umývat nádobí, jsem už trávil tolik času tréninkem, že to pro mě bylo nepředstavitelné. Pravdou je, že mám kamarády, a to úspěšné, kteří zvládají skloubit školu, trénink i třeba brigádu.
Po gymplu mi tak nějak nezbývá jiná možnost než ta vysoká, ale teď nemám ponětí, na kterou. Po pravdě mě to ani nijak netrápí. Teď se soustředím na sport a je mi dobře.
To je složitá otázka. Pro mě je hlavní dojít až nakonec. Zjistit, na co všechno mám. Možná na víc nemám a 7. místo na Olympijských nadějích pro mě bude navždy vrchol. Možná mám na mnohem víc.
I kdybych skončil s velkým závoděním, nechci končit úplně, mám ten sport rád a chtěl bych se stát trenérem a rozvíjet náš sport tady v Brně. V tomhle je pro mě velkým vzorem můj táta, ten pravidelně pádluje už přes 40 let. Sice není trenérem, ale o náš klub se stará pečlivě a díky němu máme novou loděnici a pořádné vybavení.
Sportuju už tak dlouho a tak často, že vlastně ani nevím, jaké by to bez něj bylo, takže je pro mě složité popsat, co mi vzal nebo dal. Ale jistě vím, že to nejcennější, co sport dává, je disciplína, která se hodí po celý život. Sport bere hlavně čas. Je to kruté, ale pro dobré výsledky je občas nutné zanedbat kamarády nebo rodinu. Důležité je vytěžit z omezeného volného času maximum a právě v něm se věnovat rodině a jiným koníčkům.
Žádné velké zranění jsem naštěstí nikdy neměl, dost času tréninku totiž věnuji prevenci zranění. Každopádně zklamání potkává sportovce zraněné i nezraněné. Je to těžké, ale důležitější než špatné umístění, je s trenérem vypátrat příčiny neúspěchu a poučit se z nich. Snáze se to řekne, než udělá, ale je to tak.
Doporučil bych navštívit web https://pojdpadlovat.cz/ , kde je přehledný seznam všech klubů v ČR, kde se rychlostní kanoistika provozuje. Pro zájemce z Brna je připravena naše loděnice v Jundrově. Víc informací o našem brněnském klubu najdete na https://www.kanoistikabrno.cz/ .
Zdieľajte so svojimi priateľmi Sdílejte se svými přáteli
