S Honzou jsme se bavili hlavně o tom, jaký přínos má cvičení pro tělo a mysl. On sám se rozhodl zasvětit sportu celý život a otevřel si tělocvičnu (slovo fitness studio nemá rád :-), aby mohl pomáhat i ostatním lidem věnovat se kvalitně různým sportům. Pojďte si s námi přečíst, jak sám začínal, jakými brigádami si prošel a co doporučuje každému, kdo přemýšlí o vlastním pracovním záměru.
Ahoj Honzo, v prvním dotazu se nám prosím představ. Kdo jsi a co děláš?
Ahoj, jmenuju se Honza Tichý, je mi 42 let a krom toho, že jsem otcem dvou krásných dcer, jsem profesionálním trenérem. Primárně se zabývám brazilským jiu jitsu a sebeobranou a kondičními a silovými tréninky, kde se zaměřuji převážně na kettlebelly, TRX, olympijskou činku a vlastní tělo. Všechny sporty, které vyučuji, jsou vypsány na webu http://trenervsetin.cz/.
Podle tvých webových stránek ses přestěhoval do Vsetína z Prahy a založil tam studio. To je velký krok, který vyžaduje dost odvahy. Co tě k tomu přimělo?
Asi to tam není přesně, budu muset provést nějaký update :-). Pocházím z Karlových Varů, což je ještě dál. Studoval jsem v Ústí nad Labem a pak teprve jsem se dostal na čtyři roky do Prahy, kde jsme bydleli s mou budoucí ženou, která tam studovala práva a pochází z Nového Hrozenkova kousek od Vsetína. Tady se mi od první chvíle líbilo a to je taky důvod, proč jsem se přestěhoval přes celou republiku. Žena a krásná příroda.
Co považuješ za největší překážku, která tě potkala při otevírání vlastního studia? Pomohla ti nějak posunout se v životě?
Nenazval bych to studio, tenhle termín nemám úplně rád. Je to tělocvična, což odpovídá její funkci. Cvičíme tam svá těla. Nevím, zda byly nějaké velké překážky, možná zdejší nátura lidí, na kterou si stále ještě trochu zvykám :-). Lidi jsou tady děsně fajn, ale trochu mi tady chybí pořádné zapálení pro věc. Možná je to i dnešní dobou a tím, že já osobně jsem fakt blázen do pohybu. Ale beru to zároveň jako výzvu.
Měl jsi někdy chuť to vzdát? Zdá se ti jednodušší být zaměstnancem nebo podnikatelem?
To úplně ne. Samozřejmě, že jsou lepší a horší dny, ale pořád mě to naplňuje a žene kupředu. Jako zaměstnanec se člověk často veze a má své jisté. Ano, je to v mnoha ohledech jednodušší. Podnikání mě nutí pořád se vzdělávat, sebezdokonalovat a být v obraze. Jak v jiu jitsu, tak v kondičně silovém tréninku.
Měl jsi během studií nějaké brigády? Pokud ano, jaké? A pomohly ti ve tvém profesním životě?
V létě jsem si většinou přivydělával jako číšník – strejda měl ve Varech restauraci. Ale tahle práce mě dost nebavila :-). Rozhodně jsem věděl, co nechci dělat.
Cvičení obecně hraje ve tvém životě očividně velkou roli, je to tak? Jaký je podle tebe jeho největší přínos pro běžný život?
To je jednoduchý, vyplavené endorfiny udržují člověka v psychické pohodě, což je děsně důležité v dnešní uspěchané době. Lidi dneska děsně blbnou, hlavně mladí. Hromadu času tráví na mobilu, kde jsou bombardováni „dokonalostí“, které oni nikdy nedosáhnou a trpí psychickými potížemi. I mladší děcka dneska jsou už obézní, protože nemají chuť se pravidelně hýbat, někdy je k tomu nevedou ani rodiče, v čemž vidím největší problém. Přibývá cukrovek, depresí, obezity, sebevražd. Tohle je vážný problém dnešní společnosti. Pravidelný a správný pohyb je jednou z věcí, kterou proti tomu můžeme úspěšně bojovat. Ale není to jednoduché, není to zadarmo a není to pohodlné. Ale stojí to za to.
Kdy sis v životě řekl, že se chceš věnovat cvičení? Jaká byla ta hlavní motivace?
Asi už na gymplu, když jsem pořádně nevěděl, co jiného bych měl dělat. Tak jsem šel na učitelství tělovýchovy a dějepisu. To je ta klasická hláška: „Když nevíš co, učíš. A když nevíš, co učit, tak učíš tělocvik :-).“ S osobními tréninky a vlastní tělocvičnou jsem začal pak v roce 2018 nebo 2019. Nechtěl jsem se už vracet do školství. Nešlo to tam dle mých představ.
Většina lidí se cvičením relaxuje, vypíná od práce. Jak vypínáš ty, co ti pomáhá si odpočinout?
Mám to podobně, taky je to převážně pohyb. K tomu ideálně v přírodě. Pak je to střelba, motorka a jiu jitsu. Jo a ještě hudba z gramofonu a čaj. Už přes 20 let ujíždím na japonských a čínských čajích.
Potřebuješ k profesi trenéra, případně majitele fitness centra, nějaké vzdělání? Jsou třeba nějaké kurzy, kterými jsi prošel a pomohly ti v těžkých chvílích?
Tím, že mám vystudovanou vysokou školu se zaměřením na tělovýchovu, tak jsem v pohodě. Ale samozřejmě se neustále vzdělávám, jezdím po různých seminářích a kurzech, které mě zajímají. Kdo nemá školu, musí si udělat certifikovaný kurz trenéra, který trvá většinou několik měsíců, jelikož se potřebujete naučit anatomii, fyziologii, teorii sportovního tréninku, regeneraci, atd. Je toho hodně, s čím se musíte seznámit, abyste věděli, jak poskládat trénink, odpočinkové dny, regeneraci a třeba stravu a pitný režim.
Jaké nejdůležitější zkušenosti jsi prozatím získal ve tvém pracovním životě?
Mám za sebou zajímavé semináře s kettlebellem, olympijskou činkou, apod., které mi hodně daly. Dost mě zaujal jeden víkend v Budapešti, kde jsem se seznámil s Indian clubs, Macebellem a systémem cvičení, kterému se říká Ground force method. Tohle vše využívám doteď.
Zaměstnáváš i nějaké brigádníky nebo zaměstnance? Pokud ano, jaký je to pocit?
Nedá se úplně říct, že zaměstnávám. Pár trenérů mi pomáhá s trénováním jiu jitsu, kde máme tréninky mladších a starších dětí, dospělých, kurzy začátečníků, apod. Vše bych nestihl sám, takže mám pár trenérů, kteří se výměnou za trénování zdarma podílí na trénincích. Zbytek si řeším sám.
Co si v práci nejvíc užíváš :-)?
Trénuju převážně lidi, kteří mají nějaké cíle, to mě baví. Práce je mi koníčkem. A pak je to relativně dost času na rodinu.
Máš před sebou nějaký cíl, kterého chceš dosáhnout?
Chtěl bych sehnat větší prostory pro tělocvičnu, což je na Vsetíně dost problém. Ale třeba se to jednou povede. A pak bych rád vychoval trenéry, na které se budu moct spolehnout.
Potěšil tě někdy výsledek nějakého klienta tak, aby sis to zapamatoval?
Jasný, mám pár takových klientů, kteří parádně přetavili svoje tělo. Další pak už chodí pravidelně třeba pět let a někteří dokonce vyrazili i na nějaké kurzy, které je zaujaly. Takže za mě dobrý.
S fitness souvisí i kvalitní strava. Věnuješ se jí nějak, učíš to i klienty, nebo to není tvé téma?
Nejsem úplně přívržencem tvorby jídelníčků, protože každému vyhovuje něco jiného. Já osobně jsem nikdy nemusel řešit jídlo, ale co mi sedí, hlavně skrze zdravotní benefity, je přerušovaný půst. Většinou to mám 16 hodin bez jídla a 8 hodin, ve kterých jím. Samozřejmě, že si jídlo trochu vybírám a soustředím se hodně na pitný režim. Rozhodně si ale nepočítám kalorie. Pokud někdo řeší váhu, tyhle půsty jsou naprosto skvělé a hlavně přirozené. Nemusí to být jen 16/8. Vše od 12 hodin už je fajn. To by bylo ale delší povídání.
Jak vypadá tvůj běžný den?
Ráno uvařím dobrý čaj a udělám holkám snídani. Starší vypravím do školy a mladší vezmu do školky a hned jdu do tělocvičny, kde většinou od 8:30 mám prvního klienta. Soukromky mám do oběda. Oběd je vlastně moje první jídlo. Před tím stíhám často i svůj trénink. Po obědě klídek, nějaké studium, pak vyzvednu malou ze školky a přijde i starší. Hrajeme si, děláme úkoly, apod. Večer pak mám jiu jitsu. Pak dám večeři, večerní pohodu u seriálu se ženou, nebo studuju techniky jiu jitsu, pokud holky nepáchají nějaké dobro a nějaká knížka a spánek.
Před nějakou dobou se ti narodily děti – mělo to nějaký vliv na tvůj pracovní výkon?
Jak už jsem psal, mám dvě dcerky. 7,5 a 2,5 roku. Tak jasně, člověk musí těch 24 hodin nějak poskládat a holky někdy dokážou sebrat dost energie. Lidské tělo se dokáže naštěstí skvěle adaptovat, takže jsem se s tím naučil pracovat. To ale neznamená, že někdy nejsem pekelně unavený :-).
Co bys doporučil ostatním, pokud také zvažují zrealizovat své vlastní sny, ale bojí se?
Zvažte pro a proti. Hoďte si to na papír, spočítejte si to. Hlavně si uvědomte, že litovat pak budete jedině věcí, které jste neudělali a mohli jste je udělat.
© Tereza, Fajn-brigady.cz 24.02.2025
přečteno 223x
Zdieľajte so svojimi priateľmi
Sdílejte se svými přáteli
