lajknito

Spousta lidí by chtěla být módní návrhářkou/-řem, vytvářet úžasné modely, být součástí toho nablýskaného světa módy. Málokdo si ale dokáže představit, co vše je součástí a co obnáší vykonávání této profese. Není to vždy jednoduché a je to vhodné spíše pro lidi, kteří nejen mají talent, ale taky jistou dávku odhodlání a vytrvalosti.


Také o tom, že to není jen o jakési promenádě oblečení na módní přehlídce nám prozradí v rozhovoru český talent módního návrhářství působící v zahraničí - Ondřej Adámek. Díky Ondro, a ať se ti daří!

1) Ondro, můžeš nám popsat, co vše obnáší práce módního návrháře?

Obecně je práce návrháře vytváření jakéhosi velkého balíku reprezentující produkt cílený na určitý trh a zákazníka. Ten balík však obsahuje inspiraci, atmosféru, barvu, siluetu, detaily, textilie atd. To vše často tvoří módu, styl, myšlenku nebo identitu. To vše musí být bráno v potaz.

2) Jak si začínal? Věděl si vždy, že chceš být módní návrhář? Jak ses k tomu dostal?

Nechtěl jsem být módní návrhář vždy, měl jsem spoustu jiných představ, co bych chtěl dělat, s tím, jak běžel čas. Nakonec se to docela neplánovaně utřepalo. Příliš jsem to neplánoval, ono se to prostě stalo.

3) Jaké jsou tvé dosavadní úspěchy?

Prezentace mojí závěrečné kolekce během přehlídky Central Saint Martins MA na London Fashion Weeku a ocenění L’Oréal Professionnel Creative Award.

4) Vystudoval si uměleckou školu v Bratislavě a Londýně. Jaký je tvůj názor - myslíš, že člověk potřebuje vystudovat uměleckou školu, aby mohl tvořit? Jaký to pro tebe mělo přínos?

Samozřejmě člověk nemusí vystudovat uměleckou školu, aby mohl tvořit. Z mého pohledu si tím však velmi stíží situaci a limituje sám sebe poznat správné lidi, přátelé a hlavně zdokonalit a formovat se v tom, co chce dělat a dosáhnout. Sám na to nikdy nemusí přijít. Vystudovat v Londýně bylo pro mě jedno z nejlepších rozhodnutí. Škola mi nabídla prostor pro experimentování, dělat chyby a z nich se učit. Byl to velmi důležitý čas pro vývoj mé profesní osobnosti. Být dávkován bohatou názorovou růzností, ve které se člověk musí najít a zorientovat. Snášet spoustu kritiky, což asi spoustu lidí odradí, avšak je to nezbytné pro naučení, položit si správnou otázku, jakkoliv je nepříjemná. Pomohla mi naučit se analyzovat přicházející informace, zařazovat je do kontextu a formovat vlastní názor. A spoustu dalšího, poněvadž spoustu věcí člověk rozpozná až na bojišti.

5) Kolik času denně věnuješ práci? Jestli se to dá takhle říct …

Oficiální pracovní doba je osm hodin, avšak z práce se odchází, až je uděláno to, co je potřeba, což je mnohdy dvanáct až šetnáct hodin denně. Práce návrháře není jenom o čase stráveném ve studiu, je to hlavně také o vlastní životní zkušenosti a reflektování reality, což se opět odrazí v práci.

6) Proč ses rozhodl být módním návrhářem? Jaký to má pro tebe smysl?

Byl jsem zaujat skloubením mnoha disciplín, které se v módě vážou. Od řemesla oděvu až po zachycování momentu ve společnosti, který může být v módě a oděvu promítnutý. Užívám si, že každý den je jiný, vždy se začíná ráno s bílým papírem. Výzva tady může znamenat smysl.

7) Za co konkrétně je člověk takové profese placen? Podle čeho se určuje, kolik peněz dostaneš?

Záleží, co přesně člověk ve společnosti dělá a v jaké hiearchii se nachází. Je to o pracovní zkušenosti, čím delší, tím více peněz. Velmi dobře jsou placeni lidi, kteří dokážou přinést myšlenku, rozvinout ji, posunout ji a vytvořit z ni něco hodnotného a nového. A samozřejmě ti, kteří excelentně zvládají řemeslo.

8) Kde čerpáš inspiraci pro své modely?

Asi je jednodušší se zeptat, kde inspiraci nečerpám.

9) Co bys poradil tvůrcům, kteří teprve začínají, ale jejich touhou je právě stát se módním návrhářem/návrhářkou?

Najít svůj vnitřní hlas, který má sílu něco sdělit a jít si za ním. Umět řemeslo. Vše nasávat jako houba a být neustále informován o všem, co se děje kolem.

 

 

Láká Tě práce módního návrháře nebo prostě máš rád/-a pěkné oblečení?

Dej like :-)

 

 

London Fashion Week