Když přemýšlíme nad nějakým studijním pobytem v zahraničí, většinu z nás napadne třeba Anglie, Francie, Německo. Vydali byste se do tak vzdálené a odlišné země, jako je Jižní Korea? Studentka čtvrtého ročníku UTB ve Zlíně Natálie se právě pro tuto zemi rozhodla. Odjíždí na zimní semestr a vy si teď můžete přečíst, jak se připravuje na cestu a co všechno je potřeba před cestou zařídit.
Ahoj, původně jsem chtěla jet někam do Evropy. No, ne do země, jako je třeba Portugalsko, kde se hlavně pije a užívá. J Představovala jsem si Anglii. Naše škola ale neměla partnerskou smlouvu se školou, kterou jsem chtěla. V severských zemích mi zase neseděly předměty. Tak jsem se rozhodla, že se vypravím trochu dál. Moje spolužačky jsou zrovna v tomto semestru v Koreji, tak mě to inspirovalo. Řekla jsem si, proč to nezkusit zrovna sem?
Ano, ale málo. Spíš jsem si ještě hodně věcí dohledávala. Přece jenom holky jely na letní semestr, já na zimní. Navíc v jiném ročníku, takže jsem si musela všechny předměty stejně hledat sama. Ale základní informace jsem měla. Některé ještě ale stále hledám.
Jedu přes program Freemover.
Nemám osobní zkušenost s Erasmem, ale myslím, že pro samotné studenty v tom nějaký extra velký rozdíl není. Rozdíl je v tom, kdo ti dá peníze – jestli EU nebo ministerstvo. A taky je teda rozdíl v těch zemích. Přes Freemover člověk může jet kamkoli a trochu víc si asi vyběhat dokumenty.
Jedu přes svoji vysokou školu. Neprodlužuju, budu klasicky pokračovat ve studiu v ČR po svém návratu.
Probíhalo ve dvou kolech. Anglický test a následně ještě pohovor. Ten byl taky v angličtině. Potom už proběhla komunikace se zahraniční školou, jestli mě přijme nebo ne, čekání na potvrzení. Žádné další přijímačky jsem na zahraniční škole dělat nemusela.
Zatím nic moc. Do Koreji jsem posílala přihlášku naší školy, korejskou přihlášku, nějaké potvrzení ze školy a taky výpis známek. Ještě chtěli kopii diplomu bakalářského. Z dalších dokumentů ještě bylo nutné poslat seznam předmětů, které bych chtěla v zahraničí studovat. Teď čekám na potvrzení všech těchto dokumentů, abych na jejich základě mohla dostat víza.
Určitě. Kromě papírování a vyřizování víz, kdy je potřeba osobní návštěva na konzulátu, to bude ještě zařizování letenky, papírování s ubytováním. Následně zařizování a plánování celé cesty a pobytu celkově od taxíku z letiště přes studentskou kartičku až po mapu metra v Soule.
Když to porovnám s ubytováním ve Zlíně, tak zaplatím hodně.:D Na jejich poměry ale asi docela málo. Letenky se pohybují asi od 730 Euro (zpáteční) a ubytování bude přesně 1400 Euro. Musíme totiž platit ubytování za 6 měsíců místo 4 měsíců, které tam doopravdy strávíme.
Jelikož jsou tam teď 2 spolužačky, tak nějakou představu o ceně mám. Ale i tak si myslím, že režim každého je velmi individuální. Podle nich člověk potřebuje na vyžití 10 tisíc na měsíc. Kromě ubytování. Co se týká cen potravin, jsou o něco vyšší než u nás. Ale ne zase o moc. Pouze ovoce a zelenina je tam tak 2x dražší než tady. Když si ale člověk sám navaří a nestravuje se stále někde v restauracích, tak se to dá zvládnout.
Na celý pobyt dostanu 35 tisíc plus ještě 10 tisíc příspěvek na letenku.
Naštěstí se mi podařilo „spárovat“ si všechny povinné předměty s korejskými ekvivalenty, takže nebudu muset nic opakovat a uznají mi všechno. Jediné, co budu muset mít na svojí škole individuální je diplomový seminář, který ale zvládnu vyřešit prostřednictvím mailů se svým vedoucím práce.
Přihlášku na svojí škole jsem podávala v zimě, kdy proběhlo i výběrové řízení. Hned potom jsem poslala přihlášku do Koreji, kde měli deadliny až někdy v květnu. Dlouho jsem čekala na potvrzení, že mě vůbec vzali. Je třeba si dávat pozor na uzávěrku přihlášek na škole, kam chce člověk jet, ale často to bývá až koncem semestru, takže to zas tak nehoří.
Autor: Huňová
Líbí se Vám článek? Sdílejte se svými přáteli
