Nelu Slovákovou čeká stěhování! Jak vypadá její klasický pracovní týden a co plánuje v byznyse?

Nela Slováková patří mezi nejznámější české influencerky. Proslavila se svým působením v Hotelu Paradise a kromě Instagramu se věnuje aktivně dalšímu vlastnímu podnikání. Na čem všem nyní pracuje a co by poradila mladým lidem, co váhají nyní s vlastním byznysem?

Ahoj Nelo, ty ses jako jedna z mála mediálně známých lidí nepřestěhovala do Prahy a zůstala jsi věrná Brnu :-). Do Prahy se nehodláš přesunout? Co máš na Brnu tak ráda?

Ahoj :-). Já musím říct, že mě Praha jako mladou holku určitě lákala. Co se týká pracovních nabídek, tak je určitě zajímavější. Ale pokud mluvíme o osobním životě, tak jsem určitě raději v Brně. Musím říct, že opravdu nefandím „vtipným" narážkám na Prahu ze strany Brňáků, přijde mi to hloupé.

Tak stejně v opačném případě. Praha je na můj vkus trochu uspěchaná, je tam spousta turistů a lidí obecně, moc aut, člověk pomalu na ulici nepotká Čecha, a to se mi nelíbí. Brno je taková malá Praha, není tady tolik lidí, zácpu máme jednou za čas, na 5 minut a stane se velmi výjimečně, že stojím v koloně. V Brně jsem si také vytvořila základnu práce, která mě dodnes živí. Vlastně není žádný důvod stěhovat se Prahy, kde bych hledala... nevím, jestli štěstí, možná spíš neštěstí (smích).

Pracuješ jako modelka, moderátorka, máš vlastní podnikání. Co vše tedy děláš?

Já jsem ráda označovaná za podnikatelku. Myslím si, že jsem určitě podnikavý člověk. Věřím, že je vidět to, co je za mnou, a že jsem celkem úspěšná v tom, co si vymyslím (musím zaklepat :-)). Jakýkoliv byznys, se kterým přijdu, tak ve většině případů celkem solidně funguje. Až na některé drobnosti nebo nepovedené akce samozřejmě :-).

Jak vypadá tvůj běžný pracovní týden?

Strašně hekticky (smích). Velice ráda si na sebe udělám čas, nemám problém odjet na měsíc na dovolenou. Ale nefunguje to tak, že odjedu na dovolenou a nic neřeším. Moje práce je telefon, Instagram, neustálé telefonování, mobil mi zvoní v podstatě od rána do večera. V Brně mám obchod Neonky, kde působím. Kromě sebe tu mám zaměstnanou jen jednu slečnu, která má na starosti vyřizování objednávek a chod obchodu. Myslím si, že málokdo ví, že všechno děláme jen my dvě. Nemám žádnou manažerku, leda účetní, ale o faktury, platby, objednávky zboží a veškerý chod, který není viditelný, se starám já. Když nestíháme, holt jsme v práci, dokud to nedokončíme. Lidi se často mylně domnívají, že já nedělám nic a mám na všechno lidi. Ale nezakládala jsem podnikání proto, abych ho předala někomu jinému. Dokud to půjde, budeme makat o sto šest ve dvou, protože jak se říká, člověk si všechno udělá sám nejlíp :-).

V Neonkách se vždy snažíme, aby si zákazníci nakupování užili a byl to pro ně i zážitek. Pro táty, partnery a všechno mužské pokolení máme připravené občerstvení, nějaký ten alkohol, aby to v našem obchodě snáz přežili. Pro holky šampaňské, kávičku a tak. :-). Občas mi zákaznice píšou, že by chtěly, abych byla v Neonkách, až si přijdou nakoupit a já se opravdu snažím být v obchodě a jejich přání splnit, pokud to jen jde. Vyfotíme se, pokecáme, poradím jim s výběrem a fakt si to užijeme. Myslím, že zákaznický servis je opravdu důležitý. I když občas samozřejmě máme nespokojené zákaznice a reklamace, ale to je prostě práce součástí každého e-shopu a práce s lidmi :-).

Po skončení reality show jsi moderovala Topstar magazín, jaký to byl zážitek?

Musím se přiznat, že na tuto zkušenost jsem úplně zapomněla! :-) Vlastně jsem v Praze nějakou dobu žila, půl roku/rok a bylo to právě kvůli Topstar magazínu. Ale musím se přiznat, že to pro mě nebyla vůbec dobrá ani příjemná zkušenost. Zažila jsem nejen kolem produkce zlé lidi, kteří jsou závistiví a nejsou ochotní pomáhat a respektovat nového člověka v týmu. Nebavilo mě obvolávat známé osobnosti a nutit je do rozhovorů a různých reportáží. Rozhodla jsem se pracovat a podnikat. Mým cílem bylo jít opačnou cestou a dostat se tam, kde budu já dávat rozhovory (smích).

Jak změnila tvůj život reality show Hotel Paradise? Jsi ráda, že sis touhle zkušeností prošla?

Opravdu spousta lidí se mě ptá na otázku, jestli bych do podobné soutěže šla znovu. Odpověď je, že určitě šla :-). Je pravda, že se tam staly určité věci, které se staly. Ale byla jsem mladá, bylo mi tenkrát 20. Takže ještě mladá a hloupá. Je opravdu diskutabilní, zda toho lituju. Určitě na to nejsem pyšná... ale stalo se a já myslím, že člověk svoje skutky nezmění a může se k nim jen postavit čelem, poučit se z minulosti a neopakovat je.

Kdyby mi teď někdo nabídl účast v reality show nebo jiném projektu, určitě bych souhlasila, jen by to muselo být trošku jinak postavené. Vzhledem k tomu, že už i já mám jiné postavení ve společnosti, alespoň doufám :-). Kdyby mi třeba zavolali, že hledají páry například do VIP Výměny manželek, tak rozhodně. Já jsem strašný extrovert, exot a showman... televizní show jsou bezvadná zkušenost plná smíchu a nezapomenutelných zážitků.

Každopádně kdybych vyhrála reality show někde v Londýně, New Yorku... tak bych nemusela v životě už na práci šáhnout (smích). Anglický výherce Hotelu Paradise má miliony followers a vydělává si influencerstvím, reklamou na svém Instagramu, cestováním a podobně. Nebo se podívejte na „Kardašianky".

Pokud bys neprošla zmiňovanou reality show, myslíš, že by ses taky vypracovala na stejnou pozici, jako máš teď?

Musím říct, že nad tím jsem se nikdy nezamýšlela. Obchod, který vlastním, je asi tak úspěšný, protože mě mají zejména holky, ale lidi obecně, v povědomí. Jsem tváří Neonek, spousta lidí mě sleduje na Instagramu. Takže si myslím, že bych nebyla na stejné pozici, kdybych neabsolvovala Hotel Paradise. Vůbec si nedokážu představit, co bych dělala. Rok, dva po Hotelu jsem docela tápala. V tu dobu jsme měli tedy hodně nabitý program, s dalšími účastníky Hotelu Paradise jsme objížděli diskotéky, kde jsme bavili lidi, moderovali a dělali zábavu. Pak jsem pracovala chvíli u mamky v kosmetickým salonu. V tu dobu frčelo IPL světlo, takže jsem odstraňovala chloupky :-). No a pak přišly hned Neonky.

Ale i kdybych neprošla reality show, určitě bych v něčem podnikala, nebyla bych nikde zaměstnaná. Přesto občas zaměstnancům závidím, například taťka přijde večer domů, vypne telefon a vůbec nic pracovního neřeší a má naprosto čistou hlavu. Můžou se spolehnout, že v jistý den jim přijde jistá mzda a nemusí překonávat neustálá úskalí, která podnikatelé musí denně zdolávat. Jinak netuším, co bych dělala, kde bych se ocitla, co by mi život nabídl :-). Možná bych pracovala u mamky a pomáhala jí rozšiřovat síť salonů...

Prošla sis i nějakými klasickými brigádami? Myslíš, že jsou pro budoucí profesní život potřebné?

Brigáda má určitě velký význam v tom, že vás posouvá, dává vám nové zkušenosti a hlavně disciplínu, zodpovědnost. Když jsem byla mladá a hloupá, taky jsem kolikrát do práce nedorazila, ale to jsem byla ještě nezodpovědná a nevnímala jsem povinnosti. Teď už jsem úplně jinde. Za mě je rozhodně podstatně důležité, aby si člověk v 15 letech vyzkoušel v sobotu vstát v 8 a jít pracovat, vyzkoušet si dospělý život. Pak si člověk opravdu váží vydělaných peněz. Já jsem dělala jako brigády zmiňovanou epilaci, často i v kavárně, dokonce jsem kavárnu měla vlastní v Brně. Podle mě je pro studenty ideální přivýdělek v restauraci nebo v kavárně. Stačí být šikovný, usměvavý, komunikativní. Kromě platu dostáváte dýška, která vás i motivují.

Taky jsem dělala hostesku, okolo 15–16 let. Jelikož tehdy nebylo moc hostesingových agentur, tak jsem založila vlastní. Já jsem vlastně podnikala odmalička :-). Vzala jsem pár kamarádek pod křídla a zajišťovala jsem spolupráci s různými kluby, diskotékami. Hostesky nosily různé oblečky, roznášely pití, pořádali jsme různé miss apod. Teď už je doba bohužel jiná...

Máš nějaký cíl, kam směřuješ?

Já si vlastně cíle asi nedávám. Raději si ani nedávám žádná předsevzetí na Nový rok. Byla bych na sebe naštvaná, že jsem je nedodržela :-).

Setkala ses někdy s nějakou pracovní překážkou, která byla natolik náročná, že jsi to měla chuť vzdát? Pokud ano a překonala jsi ji, co ti pomohlo to zvládnout? A posílilo tě to nějak?

První překážky se objevily hned v průběhu Hotelu v podobě mediálních pomluv, ale to jsme naštěstí nevěděli, byli jsme opravdu „odřízlí“ od světa po dobu celé show. Po ukončení reality show se dostaly na veřejnost moje fotky od bývalého přítele, což byl pro mě obrovský šok a zklamání. V téhle situaci mi pomohla Eva Decastelo, které jsem za to dodnes vděčná.

Co mě ale opravdu srazilo na nohy, tak to byla aféra v době „rouškování“. Opravdu jsem myslela, že už to vzdám. Naštěstí vše dopadlo dobře, mám v šuplíku papíry od ČOI, kde se doslova a do písmene píše, že roušky obsahují více stříbra, než by bylo třeba. Celý ten skandál odstartovalo lidské nepochopení a podle mě i závist či nenávist, přičemž to bylo ale naprosto zbytečné. Snažila jsem se vše prostřednictvím své sociální sítě nejdříve taktně, ale pak už i netaktně a zoufale vysvětlit, že naše reklama je pravdivá a roušky obsahují vše, co mají obsahovat. Samozřejmě se nám některé věci nepovedly, ale postavili jsme se k nim čelem a skutečně jsme dnem i nocí dřeli, odepisovali na desetitisíce e-mailů, vyřizovali desetitisíce objednávek. V té době jsem začala mít problémy se spánkem, v hlavě mi neustále šrotovaly myšlenky a rezonovaly mi nenávistné zprávy, které mi v obrovském množství chodily. Ta kauza byla tak obrovsky nafouknutá, že jsem vůbec nevěděla, jak někdy zase vyjdu na ulici. Tohle byla jediná situace, kterou bych ve svým životě vrátila, kdybych mohla a nikdy bych do tohoto obchodu, byť byl úspěšný, nešla!

Ale hnalo mě kupředu a pomáhalo mi vědomí, že musím dokázat pravdu a očistit se od nespravedlivých, a především nepravdivých nařčení. Tato aféra mě určitě změnila, začala jsem ukazovat svou lidskost a pokoru. Kdo mě zná, ví, že jsem pokorný člověk. To ale neznamená, že si nezajedu na drahou dovolenou nebo nekoupím předraženou kabelku. To s pokorou nemá nic společného.

Mluvím o pokoře k lidem, k rodině a rodičům a slabším – bezdomovcům, nemocným, postiženým, sociálně slabším. Dříve to nikdo neviděl, protože jsem nechtěla, aby lidi věděli a viděli mé slabiny. Chtěla jsem působit silně – na někoho to působilo arogantně, namyšleně. Pak je pro lidi příjemným překvapením, když se se mnou setkají osobně a zjistí, že jsem normální, příjemná holka, což fakt jsem. Teda do té doby, dokud mě někdo nena... štve :-).

Máš nějakou inspiraci, kterou bys chtěla předat mladým lidem, kteří uvažují o podnikání?

Chtěla bych všem lidem, kteří chtějí rozjet svůj nápad nebo začít podnikat, poradit, aby se nikdy nedali odradit. Ať jim kdokoliv říká cokoliv. Každá máme na začátku stejné podmínky.

Ale spousta lidí vám bude závidět a nepřát, tak se nedejte a běžte do toho :-).