I. Česká vicemiss 2007 Eva Čerešňáková si za své první vydělané peníze koupila brusle. Zjisti, jak si na ně vydělala a jak vypadala její cesta k Miss. To a více se dozvíš v rozhovoru :-)


1) Jaká byla Vaše 1. Brigáda?

Mojí první brigádou byla práce pokojské v tříhvězdičkovém hotelu. Bylo mi patnáct, brigáda byla na dva týdny, v průběhu léta, a byla to pořádná makačka. Venku bylo nádherně a já uklízela jeden pokoj za druhým - od stlaní či převlékání postelí, vysávání koberce i kompletní úklid koupelny. Při této manuální práci jsem si uvědomila, jak je nesmírně důležité vzdělání a proč se vyplatí i v momentech, kdy škola člověka nebaví, přemoct se a studovat. Pochopila jsem, že manuální prací se živit nechci. Za svoji první výplatu jsem si tehdy koupila kolečkové brusle - čtrnáct dnů jsem manuálně pracovala, abych si mohla koupit jedny brusle! Přesně takové chvíle učí člověka, aby si vážil jak každé koruny, tak všeho, co má.

2) Jaké byly Vaše další pracovní zkušenosti?

Mám pozitivní přístup k životu a už od dětství jsem byla aktivní a bavilo mě sbírat zkušenosti. Člověk nikdy nic neztratí - otevírají se mu obzory, špatnými zkušenostmi se učí a těmi pozitivními se inspiruje pro další rozvoj. Od šestnácti let jsem doučovala menší děti češtinu a matematiku, pracovala jako hosteska, postupně čím dál více i jako modelka, po přesunu do Prahy jsem kromě toho soukromně vyučovala cizí jazyky a v jednadvaceti letech začala na částečný úvazek spolupracovat s PR agenturou, jako account manager pro několik klientů. To dalo směr mému dalšímu rozvoji. Modeling byl po celá ta léta příjemný přivýdělek.

3) Co Vás vedlo k tomu, jaké jste si zvolila povolání?

Okolnosti :-) Ještě, když mi bylo šestnáct, chtěla jsem se stát lékařkou. Nevím přesně kdy, ale nějak se to ve mně zlomilo a cizí jazky mě začaly bavit více než chemie. K jazykům jsem si zvolila ekonomický směr, pak přišel úspěch v soutěži Česká Miss, spousta nových zkušeností v oblasti reklamy, marketingu a PR a uvědomila jsem si, že mě to vlastně baví:-)

4) Jaké byly začátky Vaší kariéry. Šlo to snadno, nebo Vám stály v cestě nějaké překážky?

Nikdy nic není úplně snadné a každý z nás si tu vlastní cestičku k cíli musí pracně vyšlapat. Někdy se nám kráčí jednodušeji, jindy se ubíráme z posledních sil, ale je důležité klást si v životě cíle, vědět za čím jdeme a jít si za tím. I já jsem čelila mnoha překážkám. Je jedno, jestli to bylo zkombinování mnoha pracovních a školních povinností a nedostatek spánku, nebo třeba střet s nepřijemnými či nefér lidmi, kteří mě zklamali nebo podrazili nohy, ale zastávám názor, že bychom se překážek neměli zaleknout, ale zdolat je. Jedině to nás posouvá v životě dál. 

5) Čím jste chtěla být jako malá?

Jako malinká jsem se samozřejmě toužila stát princeznou, později mě bavilo
hrát se na paní učitelku a následně jsem mnoho let věřila, že ze mě bude
paní doktorka. 

6) Vystudovala jste vysokou školu, popřípadě, jaký to mělo přínos pro Vaše současné povolání?

Vysokoškolský titul z VŠE pro mě má svoji hodnotu a určitě by se neměl podceňovat. Významné jsou i kontakty, které člověk během studia získá. Ale abych byla upřímná, tak podstatně více těžím ze školy života a nejrůznějších zkušeností než z teorie, kterou jsem se naučila na univerzitě. Při tom, co dnes dělám - myšleny aktivity mimo modeling a moderování, tedy marketing, PR a produkce, jsem určitě ráda za ekonomické znalosti, i když oproti vystudovanému mezinárodnímu obchodu jsem se přeci jen ubrala trochu jiným směrem.

7) Co byste poradila návštěvníkům Fajn brigád, aby byli úspěšní?

Klást si v životě cíle a jít si za nimi.


Nevzdávat se a umět bojovat.


Umět v životě přijímat nejen vítězství, ale i prohry.


A hlavně dělat to, co nás baví, naplňuje a v čem vidíme svůj potenciál. Byla by opravdu škoda se jednou ohlédnout za svým životem a zjistit, že jsme se celý život věnovali něčemu, co nás nebavilo, nikam neposouvalo a z čeho jsme neměli radost. Přeji tedy všem, ať najdou ten správný směr, dělají, co je baví, a jsou šťastní.

8) Tipy, co Vám pomohly...

Inspirace úspěšnými lidmi - ať obecně, nebo jejich postoji a přístupem k životu. Také určitě víra v Boha, odvaha ke zkoušení nových věcí, trpělivost a vytrvalost. Vždyť koláče nejsou bez práce ;-)

 

 

 PS: Líbí se ti článek? Tak neváhej a sdílej :)