Tak nám přišel další hezký příběh z brigádnického života. Pokud jste někdy přemýšleli nad výpomocí na stavbách a nikdy jste se neodhodlali, přečtěte si jej a možná vás strach z manuální práce přejde.
A pak ty svaly, to bude něco :-)!
Zdravím všechny fajn-brigádníky. Díky Vaším stránkám jsem nalezl brigádu, o které jsem věděl, že nebude nic pro lenochy, přesto jsem reagoval na inzerát bez váhání. Rád zaměstnávám své ruce i celé tělo :-). Náplň mé práce je bourání objektů a drobné zednické práce. Je to celkem fyzicky náročné, ale aspoň se člověk protáhne a nemusí se bát, že ztloustne. Další výhodou je, že jsem se dohodl se zaměstnavatelem, že budu dostávat peníze každý týden na ruku. Tím pádem odpadá veškerý stres a čekání na výplatu. Taky nemusím řešit nepříjemnou kalkulaci a manévrování s posledními penězi na konci měsíce. Pracuju s dalšíma dvěma staršími kolegy, sice se občas projevuje ponorková nemoc, teda hlavně u mě, protože jejich humor já nedocením, když si ze mě občas dělají srandu. Většinou pracujeme osm hodin denně, kromě víkendů. Jsou ale i dny, kdy táhneme práci dlouho. Naposledy se stalo, že jsme začínali v sedm hodin ráno a končili o půl desáté večer. Jsme z Brna a pracujeme v okolí Prahy, proto máme od zaměstnavatele zajištěné ubytování a přispívá nám na benzín. Obědy si hradíme sami, vždy kolem půl dvanácté si zajdeme do místní restaurace, odkud vždy odcházíme spokojení a s plnýma břichama. Někdy se stane, že musíme za jídlem nebo pivem víc než kilometr (pivo samozřejmě k večeru).
Tato práce je různorodá a náročná, proto člověk musí být v dobré kondici. Zaměstnavatel je v pohodě chlapík, který dokáže vyhovět skoro každé prosbě. Je férový a přátelský. Proto jsem rád, že mi můj kámoš doporučil tyto stránky a já zde našel tuto brigádu.
Mějte se
Lukáš
Líbí se Vám článek? Sdílejte se svými přáteli
