Někteří se ze studijních pobytů vrací se smíšenými pocity, někteří s krásnými vzpomínkami a touhou si to v zahraničí zopakovat. Ke druhé skupině patří studentka Tereza, která se vydala na sever Portugalska přes letní semestr.
Často se lidé rozhodnou pro pobyt v zahraničí zejména z jazykových důvodů. Byl to i tvůj případ?
Částečně. V minulosti jsem už jeden delší pobyt v zahraničí absolvovala, navíc přímo v anglicky mluvící zemi. Z toho důvodu myslím, že jazyk nebyl úplně primární důvod. Na druhou stranu jsem ale byla moc ráda, že si angličtinu téměř po dvou letech pořádně zopakuju, protože když ji člověk nepoužívá, tak ji rychle zapomíná. Takže v mém případě to bylo spíše takové „oprášení“ jazyka.
Proč zrovna Portugalsko? Máš k němu nějaký speciální vztah?
Teď už ano, ale před pobytem ani ne. Nikdy mě nějak zvlášť nelákalo, ale chtěla jsem studovat někde na jihu. Vzhledem k tomu, že ve Španělsku probíhá výuka většinou pouze ve španělštině, tak se Portugalsko nabízelo jako podobná varianta, navíc se studijním programem v angličtině.
Bylo vyřizování pobytu náročné?
Spíše psychicky – portugalská škola potřebovala všechny dokumenty zaslat poštou, podepsané a s razítkem. Měla jsem pocit, že pořád jen něco vyplňuju a čekám, až zastihnu určité osoby v kanceláři, abych mohla vše odeslat. Dlouho jsme čekali na oficiální odpověď a potvrzení přijetí, které nám přišlo až cca měsíc před začátkem semestru v Portugalsku. Od toho se potom i odrážela o něco vyšší cena letenek a podobně.
Kolik ti dala škola stipendium? Vystačilo ti?
Dostala jsem 348 Euro měsíčně. Za tyto peníze bych tam pokryla bydlení (180 Euro/měsíc) a jídlo, ale určitě by mi moc nezbylo na cestování a zábavu – a to by podle mě nebyl ten pravý Erasmus.:-)
Kde jsi bydlela a jak jsi to měla s dopravou do Portugalska?
Letenku jsem si kupovala rovnou zpáteční za 6 700 Kč (z Prahy do Porta přes Lisabon a zpět) a bydleli jsme spolu s dalšími studenty v pronajatém domě. Každý jsme měli vlastní pokoj a cena včetně energií byla 180 Euro na měsíc.
Byla škola náročnější než u nás?
Řekla bych, že náročnost byla srovnatelná.
Co zkoušky? Daly se zvládnout?
Daly, ale byly postavené jinak, než jsme zvyklí u nás. Testy byly vždy formou cca 5 obsáhlých otázek, na které měl člověk napsat svůj názor, a ten si obhájit. Spíše než teorii požadovali učitelé příklady z praxe a vlastní poznatky.
Angličtinu sis procvičila, co ale třeba taková portu- galština? :-)
Angličtinu jsem si opravdu procvičila a portugalsky jsem se také něco málo naučila. Měli jsme totiž 2x týdně portugalštinu v rámci našeho normálního studia.
Jací jsou místní lidé?
Přátelští, ale na naše poměry většinou příliš pomalí, možná i líní a přehnaně flegmatičtí. Nikdo nechodí na čas, ani většina učitelů. Je to prostě jižanský národ.
Jsi s některými lidmi stále v kontaktu?
S pár lidmi ano.
Měla jsi čas na poznávání Portugalska?
Docela dost. S kamarádem Portugalcem jsme občas jezdili na výlety do hor a s dalšími zahraničními studenty jsme si 2x pronajali auto a procestovali téměř všechna známá a zajímavá místa a města.
Na co nejvíc vzpomínáš?
Poznala jsem pár nádherných míst, kde jsem navíc byla mimo turistickou sezonu, takže jsem si je mohla opravdu v klidu vychutnat. Nejvíc jsme si asi zamilovala Porto, které má naprosto nepopsatelnou a úžasnou atmosféru, a také malé přímořské letovisko Nazaré, kde jsou nádherné útesy a maják, ze kterého je krásný výhled na celé město a Atlantický oceán.
Oblíbila sis místní kuchyni?
Docela ano, ale na druhou stranu – mě chutná docela všechno. :D Nejvíc si na své přijdou milovníci ryb, protože ty tvoří základ portugalské kuchyně.
Máš nějakou zajímavou historku? ;-)
Začátkem března jsme jeli na víkend právě do Nazaré. Byla zima, měli jsme šály, rukavice a teplé boty. Procházeli jsme se po pláži a koukali na nádherné obrovské vlny. Samozřejmě jsme chtěli mít s takovou velkou vlnou pěknou fotku. Tašky jsme si nechali v písku a šli pózovat. Vlna se blížila a my jsme si uvědomili až moc pozdě, že stojíme příliš blízko…..smetlo nás to až do půl pasu a všechny tašky odplavilo, takže jsme je museli lovit asi v metrové hloubce. Vzduch měl asi 15 stupňů, voda o něco méně, takže jsme docela prochladli. Od té doby mám z vln hluboký respekt a na památku tuhle pěknou momentku.
Co tě zaujalo? Napiš komentář...