Erasmus ve Francii, Anglii, Španělsku nebo Itálii? To už je pro některé nuda. Jsou tací, kteří se chtějí v rámci programu podívat někam dál. Na místo, které u nás přece jenom není tak „profláklé“. Proto se Aneta, studentka UTB ve Zlíně, rozhodla vydat do Estonska. Přečtěte si následující rozhovor s jejími zkušenostmi z pobytu.
Ahoj. Ideálně jsem chtěla do Ruska, ale to bohužel nebylo v programu. Tedy naše škola neměla smlouvu s žádnou školou v Rusku. Takže jsem jela co nejblíže, kvůli jazyku. V Estonsku žije významná ruská menšina. A pro konkrétní školu jsem se rozhodla klasickou vylučovací metodou.
Že třicet hodin v buse bez jediné zastávky je horší, než jsem si myslela. :-)
Taky to, že mají na každém rohu internet zdarma, ale na ubytku pro mezinárodní studenty nefunguje. Že i staří lidi rozumí jakž takž anglicky a mladí úplně běžně. A že je tam na konci léta sakra dusno a vedro. Celkově jsem byla překvapená i v shopech nabídkou, důrazem na domácí produkty a národní hrdostí, která v čr není.
Dala. Výuka probíhala v angličtině. Nikdo tam neřeší gramatiku a členy, jak se klade důraz u nás, jde o to se tam hlavně domluvit. Ani vyučující nebyli rodilí mluvčí, takže byli tolerantní. Navíc škola byla velmi demokratická. Mají vesměs rovný vztah student-učitel. Učitel ví, že je placen studentem a student ví, že učitel má zkušenosti a znalosti, které se mu budou hodit.
312 Euro na měsíc.
Ubytování bylo oproti ČR trošku dražší, platila jsem cca 125 Euro na měsíc s internetem. Byli jsme na předměstí a na jednu fakultu 20 minut pěšky, na druhou 20 minut busem. Ostatní položky jako strava, oblečení, doprava atd. byly srovnatelné. Jen pošta je tam výrazně levnější než v ČR. Naopak alkohol je podstatně dražší, ale Francouzi si stále libovali, jak levný je, takže záleží...
A jestli to stačilo... Na pokrytí základního života v cizí zemi ano, pokud si to chceš ale užít, cestovat, bavit se a poznávat, pak rozhodně ne.
Hodně. A ano stálo to hodně peněz.
Stockholm, Helsinki, severní polární kruh, Petrohrad, Riga, část Estonska a mám procestovaný celý Tallinn jako takový. Se školou to šlo výborně skloubit. Měli jsme hodně volného času na cestování a zábavu.
Jo. Šlo o výlety na vlastní pěst, kdy jsme si pronajali auto nebo koupili výhodné letenky/jízdenky, polární kruh a Petrohrad byly organizované výlety pořádané školou.
S pár jsme pracovali na týmových úkolech v rámci hodin, ale jinak jsem bohužel s estonskými studenty v kontaktu moc nebyla. Studovala jsem předměty v rámci 3 fakult, takže se to dost střídalo a nebyl čas navázat bližší vztahy. Navíc jsem žila daleko od centra.
Mají speciality jako je marinovaný úhoř nebo krvavá jitrnice, ale je to jako s českou zabijačkou, taky ji nejíš často, pokud vůbec. Takže jsem se s nimi nesetkala. Jejich "národní" jídlo je vepřové se zelím a bramborem a v restauracích a menzách dostaneš klasiku jako maso s rýží, těstoviny s mletým masem atd. Celkově je strava velmi podobná, s velkým zastoupením mléčných výrobků, milují je, jen český chleba ničím nenahradíš.
Vůbec nee. Všechno proběhlo v pořádku.
Bylo to o lidech. Jako všechno. Byrokracie je šílená vždy a všude, ale největší problém, se kterým jsem se setkala, byla neznalost nebo neochota některých akademických pracovníků. Naštěstí jsou i takoví, kteří mají zájem a výrazně mi pomohli a spoustu věcí ulehčili. Každopádně rozhodně to stálo zato.
Rozhodně! Dokonce bych řekla, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v životě. 100% bych takovou zkušenost doporučila všem studentům.
Autor: Huňová
Líbí se Vám článek? Sdílejte se svými přáteli