Výměna rolí, aneb muž na „mateřské“ dovolené

Muži na „mateřské“ nejsou v dnešní době už úplnou raritou, ale přece jen se ještě nejedná o něco zcela běžného. A protože nás zajímalo, jak to takový tatínek v domácnosti zvládá, vyzpovídali jsme Pavla Kubáče, který na nějaký čas vyměnil organizování svateb za péči o dvě malé dcery.

Pavle, prozraďte nám, kdo přišel s myšlenkou, že na rodičovskou půjdete Vy a proč? Jak to vzalo Vaše okolí?

U nás to tak nějak vyplynulo ze situace. Ani jsme o tom, kdo půjde „na mateřskou“ (jak se lidově říká) nevedli žádné rozhovory, protože ačkoliv pracujeme na koordinacích svateb už od začátku společně, hybnou silou našeho týmu je moje žena. A jelikož mi péče o děti a domácnost nikdy nedělaly problém, rozhodli jsme se takto. A okolí? Kdo mě zná, tak se tomu vůbec nedivil.

Popište nám prosím Váš běžný den. Jak to zvládáte Vy a jak děti :)? Věnujete se i běžným domácím pracím, nebo „pouze“ péči o ratolesti?

Jak to zvládáme? Já myslím, že obstojně :-) Co na to naše holky, to byste se museli zeptat jich. Ta skoro čtyřletá nedávno prohlásila, že „jsem ten nejlepší tatínek ze všech, co zná“ :D a ta půl roční si ještě názor bude muset udělat.

Veškeré domácí práce jsou pro mě momentálně útěk od rutiny a tím pádem i jakousi formou relaxace, takže například s pračkou, sušičkou, vysavačem nebo čističem na okna moje žena obvykle přichází do kontaktu jenom tehdy, když mě s nimi vidí v akci ;)

A náš běžný den? Se starší dcerou vstáváme před šestou ráno, připravím jí snídani, pokud jde do školky, vypravím ji nebo odvezu. Pokud jsme doma, čekáme, než se probudí maminka a malá ségra. Pak se společně všichni „dosnídáme“ a žena mi předá mladší dceru, aby mohla pracovat. Když je hezky, jdeme ven, když ne, snažím se nějak přežít do oběda ;), tzn. společně sem tam i něco uklidíme, uvaříme nebo kutíme na zahradě, starší dcera si program umí najít i sama, a tak si často maluje nebo hraje s asi tunou hraček, co doma má. Já jsem v té chvíli pouze v roli „její kamarádky,“ tzn. ona určuje, kým právě jsem a na co si hrajeme...

Po obědě nastává chvilka blaha – starší dcera jde spát a mladší musím uspat, při čemž obvykle uspím i sám sebe... Žena stále (předstírá, že) pracuje... :-) Probouzíme se kolem třetí a společně jedeme někam ven nebo nakoupit. Do odpoledního programu se většinou už zapojuje i manželka. Po šesté večer následuje krmení dravé zvěře – starší dceru přemlouvám, aby něco snědla, mladší domlouvám, aby mě ušpinila co možná nejméně (zrovna zavádíme příkrmy), a po koupání nejprve uspávám mladší dceru a manželka tu starší. No a když mě pak ta starší asi potřetí zavolá na čůrání a ve vysílačce je víc jak čtvrt hodiny ticho, vím, že pro dnešek mám vyhráno!

Jste součástí nějaké komunity maminek, které se potkávají na hřištích, chodí na kafe atp., nebo si vystačíte sami / preferujete jiné trávení času?

Určitě to druhé... každá možnost být sám je pro mě totiž ekvivalentem dovolené u moře. S jinými rodinami a přáteli se však stýkáme často, téměř denně, ale i za přítomnosti manželky. A se starší dcerou v době „nekoronavirové“ chodíme také do kroužku, kde se občas potkáme i tři tatínci.

Co pro Vás bylo nebo je nejnáročnější? Měl jste již dříve nějakou průpravu, která by Vás na toto období připravila (hlídání mladšího sourozence, kurz atp.)?

Průpravu jsem neabsolvoval, ale díky tomu, že jsem poměrně mladý přišel o maminku a také jsem z generace, co si ještě odkroutila vojnu, jsem se uměl vždycky postarat o sebe i domácnost, a navíc mám i nejspíš jakési kouzlo, díky kterému mi to s dětmi jde tak nějak samo. A co je nejnáročnější? To, že starší dcera pořád mluví. A mluví a mluví a mluví.... Stíhejte to vnímat :D

Pomáhají Vám nějak Vaše zkušenosti z organizování svateb (plánování dne, zajišťování programu...)?

To asi ani ne. O děti se totiž na svatbách starají hlídací agentury a já mám na starost dodavatele a chod svatebního dne, jeho přípravy jsou ale spíše na mé ženě.

Když srovnáte Vaši práci a rodičovskou – co je pro Vás náročnější a proč?

Určitě mateřská „dovolená.“ Protože jak by vám potvrdila většina rodičů, kteří jsou doma s dětmi, je to práce na 24 hodin denně. Každá svatba přece jen jednou skončí, ale péče o děti je prostě opravdový plný úvazek!

Jaké má dle Vás výhody a nevýhody, že jste zůstal doma? Myslíte si, že Vás tato zkušenost obohatila a posunula v životě dál, či dala Vašemu životu nový rozměr?

V podstatě chci jen přežít... :D Ne, ale vážně, bohatě mi stačí, když z obou našich holčiček vychovám/e dobré lidi a když budou v životě spokojené.

Výhoda toho, být s nimi doma je určitě v tom, že pro mě rozhodně neplatí, jak se říkává, že: „Žena ví o svých dětech všechno. Kdy mají jít k zubaři, zná jejich lásky i kamarády, ví, co rády jedí a co ne, zná jejich tajné obavy, naděje i sny. Muž si nejasně uvědomuje, že s nimi doma žijí jacísi malí lidé.“

Takže se těšíte až se opět plně zapojíte do pracovního procesu nebo byste do toho šel klidně znovu :)?

Mateřská není špatná, ale rozhodně se těším, až budu naplno zpátky v práci. Přece jenom v čisté košili se člověk cítí líp než v poblinkaném tričku. I když, právě ta poblinkaná trička jsou přesně to, na co jednou (na jejich svatbě) nejspíš budu vzpomínat...

A na závěr – máte nějakou veselou historku, o kterou byste se s námi podělil :)?

Moje žena s oblibou a smíchem vždycky vzpomíná na to, jak asi ve čtyřech měsících naší starší dcery s ní poprvé zůstala úplně sama doma a já šel večer ven. Podotýkám, že já s ní byl sám doma do té doby už nesčetněkrát. A jak už to tak bývá, zákony schválnosti zafungovaly a naše normálně věčně spící dítě asi po hodině začalo řvát, jak na lesy a nepomáhalo vůbec nic. Mléko, mazlení, konejšení, skákání na balónu... asi po třech hodinách trápení to manželka vzdala, zavolala mi a mně po příjezdu domů stačil jediný pohled do postýlky, abych se jí zeptal: „A myslíš, že jí jako není vedro?“ Vysvlékli jsme svetřík a mrně do minuty spalo :D Manželka pak samu sebe označila za „matku roku“ a o další samostatné hlídání se zase pokusila až za hodně dlouho... ;)