Někteří se za studiem vydají do jiného města, někteří do jiné země. Někteří dokonce do Jižní Koreji. Tak tomu bylo i u studentky Natálie, která se do této země podívala v rámci programu Freemover.
Proč zrovna Korea? Mělas k této zemi nějak blízko?
Původně jsem chtěla někam v rámci Evropy, ideálně do Londýna. Tam ovšem vybraná škola nakonec nebyla k dispozici. Nechtěla jsem Portugalsko a podobné party krajiny. Chtěla jsem, aby mi pobyt dal víc než jenom dovolenou na pláži. Čím víc jsem si prohlížela nabídku se zeměmi se stejnými předměty, tím se mi zužoval výběr. Pak se moje spolužačky rozhodly vydat do Koreji, a tak jsem si řekla, proč ne já? Ale jinak jsem k této zemi nijak blízko neměla. Kdysi dávno jsem se trochu učila japonsky, ale tam to končí.
Byla příprava náročná? Přece jenom se říká, že Freemover má své nevýhody právě ve větší potřebné dokumentaci než při zařizování Erasmu.
Při prvním výjezdě mi to přišlo v pohodě. Dalo se to zvládnout. Přece jenom odměna byla opravdu velká. Ale teď, když jsem si rozhodla pobyt prodloužit, je to dost hrůza. Měla jsem sto chutí se na to prostě vykašlat. Možná jsem měla zrovna smůlu, ale všechno trvalo tak 10krát delší dobu a bylo to mnohem složitější.
Co přesně jsi měla za problémy? Nechtěli ti pobyt prodloužit?
Spíš byly problémy s komunikací s jednotlivými odděleními. Jelikož jsem v té době byla právě v Koreji, nemohla jsem se jednoduše sebrat a jít někam osobně. Následně to byly informace, které jsem se dozvěděla náhodou a byly pro pobyt (v mém případě i prodloužení studia) zásadní. Podle mě by na škole měla být jedna osoba, která disponuje těmito různými informacemi a je schopná je nějak souhrnně studentům poskytnout. Každý totiž říkal něco jiného, jak o pobytu, tak třeba i o finančním příspěvku. To potom člověk dost odradí někam jet.
Nakonec ale jedeš znova?
Ano, nakonec se dobrá věc podařila. Akorát jsem řešila ubytování a letenku a teď už jenom víza.
A jedeš na úplně stejné místo i na stejnou školu?
Ano, do stejné školy, bytu, dokonce i do stejného pokoje :-).
Takže se ti tam asi hodně líbilo, když si pobyt prodlužuješ, co?
Líbilo se mi, i když bych tam nechtěla zůstat natrvalo. Ale taková příležitost je podle mě super a možná taky jednou za život. To asi nakonec rozhodlo. Kromě toho u nás mě nic moc nedrží, tak proč nezískat nějaké zkušenosti.
Jelikož jsi už v pátém ročníku, tak prodlužování studia tě asi nemine, že?
Bohužel (či bohudík) nemine.
A když se vrátíme k tvému prvnímu pobytu, zvládla jsi to finančně s podporou od školy? Přece jenom samotná letenka asi nebude na druhý konec světa zrovna nejlevnější.
Po pravdě myslím, že by podpora mohla být větší. Samozřejmě jsem ráda, že jsme finanční příspěvek vůbec dostali. Určitě je to obrovské plus, ale stipendium pokrylo zhruba cenu ubytování. Samotná letenka je taktéž dost velká položka. Přímo v Koreji se dá sice celkem lacině najíst venku, ale když si to člověk spočítá, je to celkem velká částka dohromady. Bylo by taky dobré, kdyby se školy zajímaly o možnosti zahraničních stipendií pro studenty, o které musí žádat sama škola a ne studenti. Tyto stipendia jsou naprosto nevyužité.
Takže si musela počítat i s vlastními úsporami?
Určitě. Bez těch by to v žádném případě nešlo.
Když jsi říkala, že se na ulici dalo najíst poměrně levně - jak vypadá místní jídlo? Chutnalo ti?
Abych se opravila – na ulici jsem myslela mimo dům. Zase tak moc na ulici (stánky) tam jídlo neprodávají. Samozřejmě nemůže chybět klasická rýže a jejich klasické „side dishes“. Jinak jí hodně masa. Chybělo mi víc zeleniny. Ta tam zrovna moc nefrčí. Jinak mi ale jídlo moc chutnalo. Ze všeho vyzdvihnu bibimbap – moje nejoblíbenější jídlo.
Tak jestli tam někdy pojedu, tak to určitě vyzkouším. Co škola? Těžší/lehčí než u nás?
Škola má úplně jiný systém jako u nás. Myslím ale, že úroveň se dá porovnat. Vyžadovali ale po nás během semestru víc práce, než jsem zvyklá z České republiky. Dávali hodně domácí úlohy, eseje, readingy a mnoho dalšího. U nás jsem zvyklá, že se něco takového děje až po zkouškovém. Během semestru maximálně nějaká prezentace. Do závěrečné známky potom samozřejmě počítají všechny úkoly, stejně jako půlroční test a docházku. Dobré je zase to, že závěrečný test ve výsledku člověk ani nemusí absolvovat a předmět v pohodě absolvuje. :D
To jste opravdu šli na test či zkoušku s tím, že už máte vlastně hotovo? To je dobrý.
Jo, ale přiznávám, že nám nešlo moc o známky. Když bychom všechno chtěli hrotit na áčka, tak by to byl asi větší stres. A samozřejmě pro Korejce platily trochu přísnější pravidla.
Takže ve třídě jste byli i s místními? Jací vlastně jsou Korejci?
Ano. Měli jsme ve třídě většinu Korejců a pak nějací international. Jinak Korejci jsou velmi milí a přátelští.
Máš nějakou zajímavou historku?
Nejvíc se mi líbila jedna, kterou mi povídala moje finská kamarádka. Byli s partou někde venku a potřebovali se zeptat na cestu. Oslovili anglicky na ulici nějakou malou Korejku, která se lekla (nebo se zděsila) a vykřikla a utekla. Korejci jsou celkově slabší v angličtině a často se stává, že když někoho oslovíš anglicky, jenom něco zadrmolí a uteče co nejdál. Ale je to hlavně proto, že se bojí mluvit anglicky a celkově jsou mnohem stydlivější než my.
Co tě zaujalo? Napiš komentář...