Olča procestovala kus světa. Byla v zemích jako je Irák (konkr. Severní Kurdistán), Maroko, USA, Írán, Island, Čína, Thajsko a mnoho dalších. Také si založila svůj blog, kde radí mladým lidem, jak cestovat a vzdělávat se.
Pokud hledáš inspiraci, tak si přečti náš rozhovor :).
Jednoduše jsem chtěla. Co víc potřebuješ? ;-)
To je docela zapeklité, protože mám hodně silné a smutné zážitky. Nicméně se s vámi podělím o jeden, nad kterým jsem se později hodně zasmála s každým, komu jsem ho řekla.
Byla jsem v thajské džungli. To je místo, kde potkáš divoké slony, obrovské ještěry, pavouky, kteří jsou větší než tvoje hlava a třeba vosy, co jsou s křídly velké jak tvoje dlaň. Kromě toho tam taky můžeš vidět krokodýly a šelmy.
Fotografie vodopádu z onoho osudného pralesa.
Předem vás varuji, že je to příběh ze života a může se to stát komukoliv z vás :D. Jeden večer jsem snědla něco zkaženého tak, že jsem se vzbudila v horečce a s neskutečnou bolestí břicha, ale křeče nekřeče, musela jsem pokračovat v cestě. No a co se nepřihodilo… Uprostřed jungle jsem to prostě nestihla. V tu chvíli mne polila směsice studu a překvapení a až potom strachu: “Cože se mi to teď stalo?!” Řekla bych prekérní situace, protože zvířata mohla být velmi blízko. Došly kapesníčky i voda, rozloučila jsem se svými kalhotkami a odhodila je mezi stromy. Skoro s brekem jsem se snažila co nejrychleji dostat do místa, kde jsem měla nejen věci na převlečení, ale taky sprchu.
Potom jsem volala sestře a když jsem jí s obtížemi sdělila, co se mi stalo… Po jejím upřímném smíchu jsem se začala smát taky. Vlastní úspěch totiž nepotěší jako cizí neštěstí, že? A proto je to třeba na sebe prásknout co nejdřív a nepos*** se z toho. I když to se mi vlastně stalo :).
Velmi nepovedený název thajské restaurace mi připomíná můj zážitek z pralesa.
Všechno, co se v životě naučím, chci zase předat dál. Nemá smysl si to schraňovat pro sebe. Proto taky patří mezi mé nejčtenější články Jak najít levné letenky nebo ty s nabídkami stipendií na zahraniční univerzity a jiné vzdělávací akce. Sdílím, co jsem se na cestách naučila, dávám tipy na zajímavá místa, a jak na sobě neustále pracovat.
Samozřejmě psaní blogu má taky sobecký důvod. Všechny ohlasy, které dostávám, mne utvrzují o tom, že má práce má smysl. Neznám krásnějšího pocitu.
Oli je teď v Číně, tohle je fotka z letiště v Guangzhou na jihu ČLR.
Sama jsem se na cestách inspirovala tím, jak je důležité podílet se na projektech, dělat dobře svou práci a třeba taky dobrovolničit. Síla není v jednotlivci, ale ve skupině. Pokud každý z nás bude dělat věci pro ostatní, tak můžeme vše změnit. Co dalšího může tato generace pro tento svět udělat?
Mít se více ráda. A teď nemluvím o hippies nebo sluníčkářích. Přátelé jsou to nejdůležitější, co v životě máme. Tak do těch vztahů dávejte, co to jde a mnohem víc. Always do your best. Always.
Návštěva japonské zahrady ve městě Matsushiro, odkud pochází slavný rod samurajů.
Ano, je. Myslím si, že čím aktivnější budeš, tím více toho zažiješ. Pořád mi to funguje. I když už pracuju.
Během výšky jsem toho procestovala strašně moc. Za ušetřené peníze z doučování jsem projela Evropu (low cost cestování přes couchsurfing a airbnb se stanem nebo jen se spacákem) a využila jsem tréninkových Erasmus + pobytů. Pokud člověk fakt chce, tak vymyslí způsoby, jak to udělat :). Takže pokud se vám naskytne příležitost vycestovat, využijte ji.
Jedno z mnoha míst, které Olča navštívila v Thajsku.
Sepsala jsem článek, za kterým si stojím a to je 6 důvodů, kvůli kterým ještě necestuješ.
Pokud mám dát 2 konkrétní tipy do začátku, tak tyto:
Doufáme, že vás náš rozhovor inspiroval a vydáte se na cesty. Máme možnosti, které naši rodiče ani prarodiče neměli a byla by škoda je nevyužít. Už jen kvůli zážitkům :).
Líbí se Vám článek? Sdílejte se svými přáteli