Na letošní dovolené v Bulharsku jsem se seznámila s rodinou Šafrových. Nejmladší syn Lukáš Šafr je od malička na vozíku, narodil se s dětskou mozkovou obrnou všech čtyř končetin a obličeje. Ani jeho postižení Lukáše nezastavilo, vyhrál několik prvních míst ve sportovních soutěžích všeho druhu – 1. místo Word Champion WUAP, 1. místo MČR 2017, 2. místo MČR 2018 a 3. místo Grznár CUP 2017. Kde hledal motivaci ke všemu kluk, kterému řekli, že nikdy nebude chodit?
1. Luky, řekni nám, s jakým postižením ses narodil a co za vyhlídky ti dali lékaři do budoucna?
Po narození mi diagnostikovali DMO kvadruparézu, což je vlastně nejtěžší stádium dětské mozkové obrny, takže už od začátku mi doktoři nedávali moc nadějné vyhlídky a říkali, že budu do konce života upoután na lůžko. S tím se ale mí rodiče nechtěli smířit a již od malička se mi dostávalo nejlepší možné péče a rehabilitací.
2. Tvůj tatínek mi prozradil, že tě jako malého museli uplácet, aby tě motivovali k jakékoliv rehabilitaci. Kdy nastal ten zlom, kdy sis řekl, že teď musíš začít něco dělat bez toho?
Ano, je tomu tak. Sice dnes už se za to trochou stydím, ale jako menší jsem v té rehabilitaci viděl jen tu dřinu a bolest. S příchodem puberty se mi začaly líbit slečny a já si řekl, že už nechci být jen tlustý neschopný kluk na vozíku, který si nedojde ani na záchod a je 24/7 závislý na pomoci druhých. Tím pádem jsem si začal hledat informace o stravě, cvičení a začala moje první dieta i dobrovolná fyzická aktivita.
3. Začátky musely být po fyzické i psychické stránce velmi náročné, co tě drželo při tom neselhat a jít si tvrdě za svým?
Ano, první rok byl plný potu a slz, měl jsem nedostatek informací a touhou zhubnout jsem se dostal až do nemocnice kvůli poruše příjmu potravy. Dnes již vím, že to byla moje hloupá chyba, která nastala kvůli posměchu okolí. Mnohokrát jsem přestal a říkal si, že na to kašlu, jenže pak jsem přičichl k fitness jako takovému. Začal jsem zvedat první závaží, vyzkoušel poprvé Bench-press a už od první chvíle jsem se do toho zamiloval a věděl, že posilovna bude láska na celý život.
4. S fitness se pojí i jídlo, jaké byly tvé začátky? Snažil sis vařit sám nebo ti pomáhali doma?
Z počátku jsem o stravě moc nevěděl, tak jsem jen omezil nezdravé jídlo a snažil se jíst hlavě bílkoviny. Postupem času, když jsem jel na první trénink za Filipem Grznarem, jsem dostal svůj první přesný jídelníček a od té doby si vařím kompletně sám. Všechno musí mít přesnou hmotnost, takže musím veškeré suroviny i vážit, ale za tu dobu už jsem si na to zvykl a z vaření se stal další koníček, který mě baví.
5. Tvrdá práce nese své výsledky, řekni nám, co všechno ti fitness přineslo?
Fitness a cvičení jako takové mi změnilo život úplně od základu a troufám si říct, že jen k lepšímu, jelikož se mě hned zpočátku ujal Filip Granát, tak podpora okolí a všeobecně motivace byla obrovská. Díky fitness jsem poznal spoustu skvělých lidí, zažil nespočet zážitků – ať už v posilovně nebo mimo ni. Kompletně jsem se díky tomu osamostatnil, už nejsem na nikom závislý – jen sám na sobě. A to je pro mě větší úspěch jak všechny tituly dohromady.
6. Kdo je tvou největší motivací?
Moje největší motivace jsou lidi kolem mě a všichni ti, kteří mi fandí a píší na sociálních sítích, že díky mně začali cvičit a přestali hledat výmluvy. Ukazuje mi to, že to, co dělám, má smysl a o to mě to ještě víc baví a naplňuje.
7. Navštěvuješ střední školu, kde dosahuješ krásných výsledků, v kolikátém ročníku jsi? Které předměty tě ve škole baví nejvíc?
Jsem ve 3. ročníku obchodní akademie v Mladé Boleslavi, kde mám svou asistentku pedagoga, která nade mnou drží ochrannou ruku už od první třídy na základce. Pomáhá mi s učivem a hlídá, abych nedělal žádné lumpárny a bez komplikací prošel až k maturitě. Nejvíce mě baví Ekonomika a Účetnictví, ve kterých vidím největší smysl.
8. Kde se vidíš za 10 let?
V budoucnu bych si určitě přál co nejvíc dostat do povědomí mojí značku Anabolic Wheel. Dále bych chtěl co nejvíc prodávat své poznatky a zkušenosti, co se týče DMO a pomoci lidem s postižením, kteří neměli takové štěstí jako já.
9. Jsi jasný příklad toho, že ten, kdo chce, hledá způsoby… vzkázal bys něco našim čtenářům?
Chtěl bych vzkázat, že nezáleží na tom, jaké životní karty dostaneš, ale na tom, jak s nimi dokážeš hrát.
Já Lukášovi moc děkuji za rozhovor. Svou odhodlaností ve mně nechal snad největší stopu z letošní dovolené. Proto pokud chcete i vy Lukáše podpořit a sledovat jeho pokroky, můžete na jeho YouTube kanále: Anabolik Wheel, na Facebooku nebo Instagramu.
Co tě zaujalo? Napiš komentář...