Jak se z té karantény nezbláznit?

Sdílet

Píše se rok 2020. Na zahrádce se probouzí jaro, květiny kvetou, ptáčci štěbetají, slunce svítí. Když vyjdete ale na ulici, je něco jinak. Téměř liduprázdno. Když někoho potkáte, má nasazenou roušku. Před poštou je menší „kolona“ lidí, nebaví se spolu, jsou od sebe podezřele daleko. V potravinách to samé. A ke kadeřnici se nedostanete. Má zavřeno.

Děti jdoucí do školy a ze školy taky nepotkáte, všechny jsou dočasně uzavřené až do odvolání. Mnoho firem zastavilo svůj provoz, jsou nařízené práce z domova a některé z nás dokonce postihl i výpadek přijmu. Co to je? Konec světa? No snad ne...

Řádí tady nestvůra jménem koronavirus SARS-CoV-2. Postihlo to celou planetu. Jde o nebezpečnou „chřipku“, která se šíří „rychlostí světla“ a bohužel na ni i umírají starší lidé a lidé oslabení jinými nemocemi. Téměř všichni jsou doma v karanténě, dívají se na aktuální zpravodajství, jak se stav vyvíjí a čtou články. Tak tady máte něco i od nás :-) Ale dost bylo špatných zpráv. My vás chceme nakopnout, jak se z toho nezbláznit a třeba se i utvrdit v tom, že na všem zlém je něco dobré…

Jak jeden japonský bojovník řekl „nikdo není taký silný, jak vypadá, a nikdo není ani tak slabý, jak vypadá.“

A přesně takto nějak bychom mohli k momentální situaci a virusu přistupovat. Zdá se totiž, že momentálně jsou hodně výrazné dva tábory lidí:

1) Ti, kteří jsou šiřitelé paniky, bojí se nadechnout, klepou se doma strachem z nemoci a vybírají si pomalu s nadsázkou náhrobní kámen přes e-shop, jelikož v této době právě online nákupy ohromně frčí. 

2) A pak ti druzí, kteří se tomu smějí, zlehčují to na maximum, kašlou na doporučení a vyhlášené preventivní opatření a nejraději by snad na ustrašený první tábor naschvál kašlali a plivali, ať je vystraší ještě víc.

Co tak zkusit najít nějakou zlatou střední cestu? Nehroutit se, ale taky nebýt bezohledný a mít respekt. Protože přitom zrovna teď máme krásnou možnost si uvědomit zásadní věci v našem životě...

Z nové, nečekané situace mají všichni trochu šok, jsme zavření (téměř všichni) totiž DOMA, někteří i společně s dětmi, někteří úplně bez práce, tudíž i bez peněz, jiní si zvykají na práci z domova. Bohužel jsou nějací i v totální karanténě, takže ani pro ty rohlíky do pekárny si nemůžou zajít. A čím déle to trvá, tím víc jsou sociální sítě přecpané statusy s názory, povzdechy, ale i vtípky na momentální „domased“ situaci…

Vzpomeňme si, jak jsme si pořád stěžovali, že je tady pondělí, musíme do práce, jak chceme volno, být víc spolu, jak se těšíme na pátek večer a odpočinek. Teď jsme zavření doma delší dobu a co to s naší hlavou i rodinou dělá :-) S trochou vážnosti i mírné nadsázky si pojďme danou situaci rozebrat…

V čem je to náročné? Zeptali jsme se kamarádů a ti nám odpověděli:

• Chybí mi osobní návštěvy kamarádů a rodiny.
• Už mi dochází peníze.
• Má žena neumí moc vařit :-/
• Jsem jediná/ý, kdo při domácím učení zjistil, že ta děcka jsou... no, jak to říct... ne tak chytrá, jak jste si mysleli?
• Zkoušel/a jsem si z nudy spočítat, kolik kuliček hrášku je v sáčku z obchodu.
• V té roušce se nedá dýchat.
• Nemůžu jít na domluvené rande a ženy s rouškou mě nepřitahují.
• Někteří začínají pomýšlet na rozvod…
• Co když mi nedoručí všechny ty balíčky, co jsem si objednala?
• Začínám mít odrosty a obočí je zarostlé.
• Nemůžu jít s kamarády ani na to pivo do hospůdky.
• Po ušití jedné roušky mi není jasná jedna věc – co lidem připadá těžkého na programování?
• Ty brambory mi lezou už i ušima, pořád jíme jen brambory.
• Jak já jsem si stěžovala, že je starý pořád v hospodě nebo v práci, co bych teď za to dala, už mně z těch záznamů z fotbalových utkání, co nám doma jde v TV pořád dokola, hrabe...
• Mé děti to pochopily tak, že jsou prázdniny, nechce se jim být doma a už vůbec se jim nechce učit, šílím.
• Všichni všechny odsuzují a mají o sobě pocit, že jsou epidemiologové.
• Já jsem se tak těšil, jak půjdeme s paní mámou do důchodu, no tak jsem teď ale zjistil, že vůbec ještě nechci jít do důchodu.
• Mé děti (sourozenci) se chtějí „sežrat“.
• Hned po ránu si klidně dám pivo, bojím se, že se ze mě stává alkoholik.

V čem je to FAJN podle našich známých?

• Neplýtváme tolik potravinami ani penězi obecně a sní se vše, co doma je.
• Tatínek je teď víc s námi, děti jsou nadšené, je super být jako rodina více spolu.
• Konečně se můžu dobře vyspat.
• Celý den peru, uklízím a když to takhle půjde dál, tak i vařit se naučím.
• Neutrácíme peníze za bary, restaurace a výlety.
• Byla jsem neskutečně uhoněná/ý, je krásné si trochu oddechnout.
• Mé děti se více sblížily.
• Zahrádku mám nyní více tip ťop.
• Víc přemýšlíme, co koupíme, za kolik a na několik dnů.
• Pravidelně si online voláme se skupinou přátel a dáme si spolu třeba i dezinfekčního panáka.
• Ušetřím za pohonné hmoty.
• Mám super ženu/muže.
• S partnerem si víc spolu povídáme a zvykáme si na své zlozvyky.
• Hned po ránu si klidně dám pivo, to je ale super.

Jak tuto krizi ustát psychicky i fyzicky?

Nestalo se tohle všechno náhodou právě proto, abychom si něco uvědomili? Zkuste se k tomu postavit tak, abyste si z toho něco odnesli, poučili se. Zde je pár našich doporučení a podnětů k zamyšlení…

Co byste mohli dělat?

• Máte čas přemýšlet, tak přemýšlejte, jak pomoci v této době sobě nebo ostatním.
• Komunikujte s rodinou a přáteli online, přes webkamery, abyste se i viděli, možností i aplikací je mnoho, podebatujte, postěžujte si, zasmějte se...
• Poznávejte sami sebe, co vás baví, zkoušejte se učit nové věci.
• Čtěte knihy, vzdělávejte se.
• Zkuste si upéct chléb doma, zasaďte si bylinky, zeleninu, ovocné keře, pokud máte zahrádku.
• Nedívejte se pořád jen na zprávy, kde je to pořád dokola jen o tom, jak je situace vážná. Podívejte se na komedii nebo hezkou pohádku s dětmi.
• Přemýšlejte, jak byste si mohli přivydělat, brigád sice ubylo v některých oborech, ale v jiných (např. doplňování zboží či kurýři) je lidí nedostatek, však mrkněte k nám na fajn-brigady.cz nebo využijte apku Fajn brigády přímo ve svém telefonu.
• Zavolejte třeba šéfovi nebo kolegům, jak se mají nebo jim dejte tipy, co by v této době mohlo firmu trochu posunout vpřed, co by se dalo zlepšit.
• Popřemýšlejte, jak ještě můžete děti vzdělávat online, vymýšlejte nové způsoby, sdílejte je s okolím. Buďte u domácího učení trpěliví. Ani pro děti to není sranda.
• Navštěvovali jste aktivně nějaký sportovní oddíl, kroužek? Ne abyste s pohybem teď depresivně skoncovali, je spousta způsobů, jak si zamakat i doma, internet je plný online cvičení.
• Pokud jste majitelé firem, podnikáte, popřemýšlejte, jak se dá pracovat z domova, třeba nakonec zjistíte, že do kanceláře vůbec chodit nemusíte :-)
• Udělejte všechno, co se dá, co jste doposud odkládali, zapomeňte na výmluvy, teď na to máte čas.

K zamyšlení...

• Pokud jste zavedli home office poprvé – nejsou třeba teď vaši zaměstnanci šťastnější, nejde jim to třeba i lépe, když nemusí sedět v kanceláři?
• Teď to s ekonomikou jde dolů vodou, může ale pořád narůstat? Po poklesu, opět jednou přijde nárůst a budeme se radovat.
• Není to krásné, jak drží teď lidi spolu, šijí roušky, většina respektuje nevycházení ven, abychom se toho „koroňáka“ co nejdřív zbavili?
• Děje se něco, co jsme si jen nedávno vůbec neuměli představit a teď? Nechybí nám nové značkové hadry, krásné účesy, vymodelované nehty. To, co nám chybí, je společenský kontakt, být s lidmi osobně. Jsme plní obav a srdce máme plné lásky k našim nejbližším.
• Povedl se vám už překročit vlastní stín? :-)
• Víte, jak moc si užijeme, až budeme moct zase vyběhnout ven do přírody?
• Roušky zahalily naše tváře, nemůžeme říct, ten/ta je krásný/krásná, ošklivý/ošklivá…
• Když vidíme, jak náročné je učení s dětmi, vidíme, jak velkou trpělivost učitelky mají.
• Když je tolik nemocných, vidíme, jak jsou lidi ve zdravotnictví nepostradatelní.
• Když tatínci jste doma s dětmi, vidíte, kolik toho ta maminka na MD/RD zvládá?
• Není toto znamení, že můžeme žít jinak? A že to nejdůležitější je být zdravý?

Doufám, že pokud tento článek čtete půl roku a později po jeho vydání, že je už všechno v pořádku, virus je poražen a my si všeho vážíme o trochu víc. Přejeme mnoho sil a zdraví všem!