Barbora Kohoutová

Jaká je práce v Domově Sulická? Zeptali jsme se Bc. Barbory Kohoutové, vedoucí přímé péče.

Jak vypadá Váš všední den?

Jsem člověk, lpící na svých rituálech, což mi práce moc neumožňuje :-)

Takže ranní příchod do organizace pro mě znamená potkat se s celou řadou lidí a vzájemně prohodit pár slov, popřát si fajn den. Bez snídaně a čaje nežiji, takže má první ranní aktivita je jasně nalinkovaná. Ale to je tak jediný rituál, který si uchovávám. Moje pracovní pozice je plná schůzek, jednání i příprav na ně, tudíž se nedá pracovní den blíže specifikovat. Vyřizování e-mailů, komunikace s kolegy, vedení porad, interakce s klienty, opatrovníky i navazujícími službami.

Jak to vlastně u vás v organizaci funguje? Může např. pracovník přímé péče povýšit na vedoucího domácnosti/vedoucího týmu pracovníků?

Na naší organizaci je příjemný právě fakt, že je zde možnost růstu. Většina mých kolegů pracovala na jiných pozicích, než nastoupila do managementu. Domnívám se, že se jedná o velkou výhodu, která pak při samotném vedení lidí může být použita jen pro prospěch druhých. Já sama jsem v organizaci před 11 lety začínala jako tzv. aktivizační pracovník, pokračovala v roli vedoucího domácnosti/vedoucího týmu pracovníků a následně povýšila do nynější pracovní role.

Pokud některý z našich zaměstnanců dokáže respektovat druhé, je vstřícný a ochotný ke spolupráci, není mu cizí otevřený přístup, dokáže pracovat se zpětnou vazbou, konstruktivně řeší problémy, je u něj patrný zájem o profesní rozvoj, zaměřuje se na řešení problému, dokáže být zodpovědný za svá rozhodnutí a v praxi se nám ukazuje jako týmový hráč, který ctí zásady přístupu zaměřeného na člověka – není pochyb, že mu nabídneme prostor pro seberealizaci v rámci profesního růstu.

Dá se zvládnout práce při studiu?

Při kombinované formě studia zajisté. Ale co člověk, to zkušenost. Toho času máme v řadách managementu a v přímé péči i lidi, kteří pokračují se vzděláváním.

Co dává práce v Domově Sulická kromě vydělaných peněz?

Zkušenosti, příležitosti, potkávání zajímavých lidí s různorodou skladbou zájmů i životních filozofií. Sociální práce, management v sociálních službách všeobecně dává člověku pocit, že je přínosný pro celek – mluvím nyní o svém osobním postoji – ale opravdu mě žene kupředu, že má práce může druhým otevřít obzory nebo jim může ukázat cestu jiným směrem či je snad upevní v jejich vlastním rozhodnutí. Práce v Domově Sulická není jednoduchá, ale je krásná v tom, že člověk může uplatnit svou vlastní kreativitu, má možnost otevřeně řešit nastalé situace a má kolem sebe kolegy, na které se může spolehnout.

Existuje u Vás pracovní soudržnost? Přátelí se např. zaměstnanci?

Ale jistě – já osobně se párkrát do roka se svým týmem sejdu někde na večeři, toho času se akorát chystáme společně do divadla :-) Za léta, co v Domově Sulická pracuji, vznikla mnohá přátelství, která trvají do dnešních dní.

Jsme však velká služba a nemohu říci, že po celé organizaci se procházejí jen lidé, kteří spolu tráví i svůj osobní volný čas. Ale troufnu si na názor, který tvrdí, že pracovní atmosféra není nepřátelská. Jednotlivé týmy tvoří celek. Mají za sebou řešení různých situací, které s sebou logicky nesou i názorový nesoulad, rozjitřené emoce – ale tým byl a je živý organismus, který při společné cestě sbírá zkušenosti. A já doufám, že se nám daří v rámci profesní, ale i lidské roviny podporovat zaměstnance tak, aby se u nás cítili dobře.

Co byste doporučila uchazečům, kteří se chtějí ucházet o práci v Domově Sulická?

Rozhodně doporučuji, ať to jdou zkusit. Zajímavá klientela, která obohatí Váš život. Inspirující tým lidí. Manažerské zázemí, které pomůže rozvinout Váš potenciál. Takže pokud člověk tyto zmíněné „benefity“ chce využít – jsou tu pro něj.