lajknito

Jsou takoví studenti, kteří praxi nehledají. Jsou ale i takoví studenti, kteří už při svém studiu mají velmi zajímavý životopis a plno zkušeností. Jedním z nich je i Ondřej Rázl. Student Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, který má v pátém ročníku svého studia už skvělé pracovní příležitosti.


Co teď vlastně všechno děláš?

Kde začít. Aktuálně dělám reportéra a zprávaře na Hitrádiu Vysočina, píšu pro i-deník Vysočina-news.cz, měsíčník Havlíčkobrodské listy, externě spolupracuji s Deníkem, natáčím a píšu pro noviny Kraj Vysočina, natáčím fotbal, hokej, nohejbal, futsal, točím a moderuju maturitní plesy, svatby a další akce. V domově pro seniory vydávám časopis Jablíčko, se skupinkou studentů pracujeme na kulturním magazínu Zoom. Pak ještě dělám PR festivalu Rocková Lipnice, KartAréně HB a spravuju pár FB profilů. 

Jak ses k tomu všemu dostal?

Začínal jsem na podzim roku 2006. Začal jsem psát pro webový portál Vysočina-news o hokeji. Asi po měsíci jsem dostal nabídku dělat v kabelové televizi HBin, která s portálem spolupracuje. Zhruba po roce jsme se se skupinkou studentů rozhodli vydávat kulturní magazín Zoom - což je videopořad o kultuře z našeho města.

 

A pak se začaly nabalovat další a další projekty, absolvoval jsem několik ročníků Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského, která mi hodně dala, jak co se týče praktických zkušeností, tak i důležitých kontaktů. Přišly další nabídky a tak to šlo dál a dál.

 

V podstatě to byl vždycky krok výš. Psaní pro studentský portál, potom místní noviny, noviny pro celý kraj. Stejně tak kamera. Nejdříve studentské reportáže, potom reportáže pro Krajský úřad atd. 

Která ta práce je podle tebe nejzajímavější?

To asi nejde říct. Nejzajímavější na tom je právě ta pestrost. Můžu přijít z natáčení, jít psát článek, pak jdu stříhat, druhý den mě zase čeká třeba moderování - prostě stále něco jiného.  

Máš v plánu v tom pokračovat i po škole?

Určitě! Sice jsem byl trošku na vážkách, jestli se nenechat zaměstnat, ale na začátku páťáku se objevilo hned několik zajímavých nabídek, takže mám jasno. Po dlouhém a nelehkém rozhodování jsem přijal jednu z nich, tak uvidíme, jestli jsem se vydal správnou cestou. Dál chci dělat i ostatní aktivity, i když je možná budu muset trošku omezit. Udělal jsem, doufejme, zase krok výš. Víc zatím neprozradím. :-) 

Určitě ti to dalo hromadu zkušeností. Můžeš nějaké vypíchnout?

Zkušeností je určitě hodně, protože jsem vlastně začínal jako dítě. V každé oblasti mých činností je to něco, každým dnem se navíc učím něco nového, objevuji. Obzvlášť v tak dynamicky se rozvíjející oblasti jako jsou média.            


Co se týče mě osobně, tak jsem se téměř zbavil stydlivosti. Babička vždycky říká, jak to najednou můžu dělat, když jsem si jako malý nedokázal ani v obchodě koupit rohlík. To je možná takový malý návod pro ty, co si myslí, že na to nemají. Všechno jde, když se chce. 

Když máš tolik práce, stíháš ostatní věci? Zábavu, školu, atd.?

Vždycky říkám, že když člověk chce, čas si najde. Samozřejmě jsou akce, které mají daný termín, a člověk ho neovlivní. Pak je ale další část mé práce, která je ta méně zábavná a kterou často odkládám, a to je práce z domu - přípravy na moderování, střih videa, psaní článků.  Vždycky se to snažím nějak skloubit. Rozhodně mám čas na kamarády nebo párty. A protože jsem dost líný člověk, tak taky na odpočinek.

 

Moje škola je v tomto ohledu opravdu skvělá, otevřená praxi. Takže se skloubením práce a školy naštěstí nemám vůbec problém.

 

Natáčení

Je taky něco, co tě na tvé práci vyloženě štve?

Vyloženě asi ne, jinak bych to nedělal. To je právě to, že mě moje práce baví a zároveň i dobíjí. Samozřejmě ale mám neoblíbené činnosti, jako třeba veškerá práce „z domu“ (příprava na moderování, psaní článků, střih). Naopak „v terénu“ jsem jako ryba ve vodě. 

Mohl bys poradit ostatním, co je třeba se naučit? Jak se dostat k takové práci?

No to je dost těžké. Ale určitě se na začátku nebát, a taky si o sobě hned nemyslet, že jsem mistr světa. Samozřejmě je dobré, nějaké sebevědomí mít, ale mělo by stoupat úměrně se zkušenostmi, zakázkami a klienty. S tím souvisí i to, nebát se dělat věci "zadarmo". Prostě počítat s tím, že když udělám něco pro známého a udělám to dobře, všimne si toho někdo další, kdo mi pak dá další práci. Mít dobré reference je základ. Já dneska v podstatě většinu pracovních nabídek a nových zakázek získávám touto cestou. 

 

 

Autor: Huňová, dne 21. 11. 2013