Hledáme "načítače" audioknih (externí práce u vás doma)

Informace o pracovním místě

Máš příjemný hlas? Dovedeš číst? Dokážeš své čtení nahrát? Pak bychom mohli spolupracovat.

Hledáme externího spolupracovníka, který by nám načetl několik knih.

Práce u Tebe doma, v čase, který vyhovuje Tobě. Dodání knih elektronicky, zaslání hotového načteného textu taktéž.

Pokud máš svůj mikrofon, prima, pokud ne, nevadí, stačí kvalita z klidného prostředí a nahrávka na mobil.

Prosíme o načtení a zaslání vzorku.

Tady je:

Když se to narodilo, bylo to jenom takové bílé nic, do hrsti se to
vešlo; ale anžto to mělo pár černých ušisek a vzadu ocásek, uznali
jsme, že to je psisko, a protože jsme si přáli mít psí holčičku, dali
jsme tomu jméno Dášeňka.
Dokud to bylo bílé nic, bylo to slepé, bez očí, a co se nožiček týče,
inu, mělo to dva páry čehosi, čemu se při dobré vůli mohlo říkat
nožičky. Ale protože tu ta dobrá vůle byla, byly tu i nožičky, třebaže
ještě za mnoho nestály; kdepak, stát se na nich nedalo, takové byly
vratké a slaboučké, a s chůzí to byla, holenku, teprve potíž. Když se
do toho Dášeňka pořádně obula (totiž ona se neobula, ale vykasala
si na to rukávy) (přesněji řečeno, ani rukávy si nevykasala, ale jenom
si, jak se říká, plivla do dlaní) (rozumějte mi, ona si ovšem nemohla
plivnout do dlaní, protože ještě plivat neuměla a dlaně měla tak
maličké, že by si do nich netrefila), zkrátka když se do toho Dášeňka
pořádně dala, dokutálela se za půl dne od máminy zadní nohy k
mámině noze přední, přičemž se cestou třikrát nakrmila a dvakrát
vyspala. Spát a jíst uměla totiž hned od narození, tomu se učit
nemusela; proto to dělala horlivě po celý boží den, a myslím, že i v
noci, když se na ni nikdo nedíval, spala stejně svědomitě jako ve dne
– takové to bylo pilné štěně.

Odměna je dohodou. Spolupráce je na základě Dohody o provedení práce, administrativu a odvody zařídíme.

Prosíme o Tvůj návrh odměny za hodnu čteného textu ve formátu MP3.

>>
nahoru

Nedělej zagorku a sdílej kámošům...

• Doporučit kamarádovi